Nešťastné léto
V Praze se umírá na neštovice a venkov ničí kroupy

9. červenec 1912: Epidemie pravých neštovic v Praze a živelní pohromy na venkově. Takový byl počátek prázdnin.

Pravé neštovice v roce 1912 stále zabíjely, ačkoliv lékařské věda již sto let znala očkování proti této smrtelné nemoci. Počátek nové epidemie byl v Praze ohlášen v průběhu Všesokolského sletu na přelomu července a srpna.

"V době, kdy byly nejméně vítány, objevily se v Praze pravé neštovice. První případy byly seznány v Libni, když už práce na sletišti byly v největším chvatu a Praha činila přípravy k uvítání statisíců hostů," líčila Národní politika.

Jedinou zbraní je očkování

První oběti si ale nemoc vzala až po skončení sletu, 9. července 1912 zemřelo i malé dítě. Takto o epidemii informovala Národní politika v úterý 10. července: "Ačkoliv dle lékařských sdělení probíhá epidemie neštovic u jednotlivých případů příznivě, zemřely již přece dvě osoby na neštoviční nákazu: jedna žena a včera jedno dítě."

A přitom stačilo, aby Pražané více využívali očkování. "Nechť tudíž každý pamětliv je vlastní bezpečnosti a nedbaje pošetilých výkladů různých fušerů, nechť poslechne lékařů a dá se včas očkovati," vyzýval tisk. V českých zemích však bylo očkování proti neštovicím zavedeno jako povinné až v roce 1919.

Pravé neštovice přitom v historii zavinily smrt mnoha osobnostní včetně vladařů. Mezi oběti patřil francouzský král Ludvík XV. či ruský car Petr II., který na neštovice zemřel ještě před svou korunovací. Onemocnění podlehl i rakouský císař Josef I., či princ Leopold Lotrinský, ženich Marie Terezie, jehož smrt způsobila, že se s Marií Terezií oženil jeho bratr František Lotrinský.

V roce 1892 zemřelo jen v Čechách na pravé neštovice 738 lidí. Zato v roce 1921 po plošném zavedení očkování už bylo jen pět obětí. Ne všude ve světě se ale tak rychle začalo s národním vakcinací a tak průběhu 20. století zahubila tato infekční nemoc až 500 milionů obyvatel planety.

Bystřice hlásí: Vše je zničeno!

Praha se bála neštovic, venkov trápily přívalové deště, krupobití a obrovské bouře. Tedy typické letní počasí, které však dnes mnohá média přisuzují globálnímu oteplování. Národní politika z 10. července 1912 například informovala o katastrofě v moravské Bystřici pod Hostýnem z předchozího dne. 

"V pravé poledne přihnala se strašná bouře s nevídaným krupobitím. Je to hotová katastrofa. Kroupy leží na poli, celý kraj vypadá jako v zimě. Není pamětníka, že by zde bylo řádilo tak hrozné krupobití. Vše je zničeno. Pohroma dovršena jest tím, že málokterý rolník jest zde proti krupobití pojištěn."