Podivný trest
Zastřelil milenku jako psa, soud ho zbavil viny

1. prosinec 1911: Žalobce si marně stěžoval, že všechny mladé vrahy milenek porota osvobozuje. Soud nepotrestal ani mordýře z Hředel.

Devatenáctiletý Antonín Holovský z Hředel na Berounsku byl v širokém okolí "známá firma", i přes svůj útlý věk již několikrát trestaný. Dělník Josef Podskalský proto nerad viděl, když se Holovský snažil okouzlit jeho sedmnáctiletou dceru Annu.

Aničku našli zastřelenou u kříže

Podskalský měl správné tušení, nejhoršímu však nezabránil. V pátek 1. prosince 1911 už mohl jen smutně usednout v soudní síni a naslouchat procesu s Holovským, který jeho dceru zavraždil. A ačkoliv vražedníkovi přál vysoký trest či oprátku, soudce násilníka pustil domů jako nevinného.

Co se vlastně stalo. "Dne 12. listopadu odešla Anna s Holovským proti vůli matčině k tanci do Březové a vrátila se teprve druhý den večer. Krátce poté z domova se vzdálila znovu, předstírajíc, že si našla službu a že si jde k starostovi pro knížku. Den poté nalezli ji lidé na Hůrkách u kříže zastřelenou," uváděla obžaloba.

Holovský se k vraždě doznal ještě tentýž den a nezapíral ani u soudu. Jeho výpověď tlumočil deník Národní politika: "Oba mladí lidé umluvili si prý, že společně zemrou. Nato tedy koupil Holovský revolver, nabil jej šesti patronami, a když se s milou na stupních kříže sešel, vypálil jí ránu proti srdci. Smrtelně zraněna, svíjela se v strašných bolestech a prosila jej, aby jen znovu střílel. Holovský ještě jednou přiložil zbraň k jejím prsou a vypálil druhou ránu, po níž děvče zemřelo. Na to vypálil mladík – jak sám vypravuje – několikráte sám proti sobě, ale všecky rány prý selhaly. Strhl se sebe kabát, hodil jej mrtvole přes hlavu a utekl z jeviště zločinu!"

Žalobce: "Proč netrestáte vrahy mladičkých milenek?"

Ještě předtím, než porota vyřkla rozsudek, vzal si slovo žalobce dr. Černý: "Dr. Černý poukázal na příznačný úkaz, že porota v posledních letech všecky mladé vražedníky milenek důsledně zprošťuje viny, což má následně nedozírné účinky na názor mládeže o zločinnosti." Žalobce ve své dlouhé řeči vícekrát upozornil na dopad takovýchto rozsudků a mimo jiné také řekl: "Uvažte, velectění pánové, že otec zavražděného děvčete, jenž zde před soudem svědčil, bude moci právem říci pro případ, že rozsudek bude osvobozující: - Kdyby ten člověk byl zastřelil psa, byl by býval odsouzen, že zastřelil mé dítě, je viny zproštěn!"

Proti řeči žalobce následně protestoval obhájce obžalovaného. Porota se odebrala k poradě a po hodině vynesla rozsudek. "Porotcové devíti hlasy proti třem uznali Holovského nevinným, výrostek byl obžaloby zproštěn a na svobodu propuštěn."

K vraždě by možná nedošlo, kdyby zákon před sto lety nějak omezoval prodej střelných zbraní. Revolver si ovšem mohl koupit každý, výrobci zbraní denně inzerovali v novinách, pistole a pušky nebyly drahé, navíc je bylo možné kupovat i na splátky.

Rody Holovských i Podskalských žijí v Hředlích u Berouna podnes.