Ohrožení právního státu
Uvalíme nucený dohled! Brusel hrozí Polsku kvůli válce o média

Eurokomisař Günther Oettinger pohrozil Varšavě, že komise vyvolá proti Polsku mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU. Německý politik tak reagoval na čtvrteční schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v polském parlamentu. Mluvčí komise upřesnil, že Evropská komise se touto otázkou hodlá zabývat 13. ledna. Polské vedení v reakci uvedlo, že ho postup Bruselu překvapil.

"Mnoho věcí hovoří pro to, abychom aktivovali takzvaný mechanismus právního státu a na Varšavu uvalili dohled," prohlásil podle agentury AFP Oettinger v nedělním vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker stanovil první debatu o stavu právního státu v Polsku na program jednání komise 13. ledna," uvedl mluvčí komise.

Polsko v reakci na rozhodnutí Bruselu vyjádřilo překvapení a hájilo svůj postoj. Mluvčí prezidenta Andrzeje Dudy prohlásil, že legislativní změna byla potřebná. "Dřívější vláda učinila z veřejných médií "hlas jedné strany" a ignorovala potřeby pluralismu," řekl mluvčí Marek Magierowski. Tento fakt podle něj Evropská unie ignorovala.

Podle FAZ předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal otázku Polska na program příštího zasedání komise 13. ledna. Hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla "systematická nebezpečí pro právní stát". Pokud dotyčná země nereaguje na návrhy změn ze strany Bruselu, komise může zahájit "proceduru pro porušování základních evropských hodnot," vysvětlil list.

Novela v Polsku počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila.

Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.

Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.

Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet.