Šéf televize Janeček byl na okrese elitním komunistou

Ředitel České televize Jiří Janeček o své minulosti neřekl celou pravdu: nebyl bezvýznamným komunistou, jak nedávno tvrdil. V okresním archivu v Táboře objevil TÝDEN dokumenty, podle nichž patřil ke stovce privilegovaných komunistů v regionu.

Jiří Janeček je nejvyspělejší kádr. Zjištění vyplývá ze záznamů Okresního výboru KSČ v Táboře. V tomto městě Janeček v letech 1984-1989 šéfoval listu Palcát, který byl orgánem OV KSČ a okresního národního výboru. V táborském státním archivu se dochovaly jen zlomky dokumentů OV KSČ z let 1988 a 1989. Přesto je patrné, že nynější ředitel ČT nepředstavoval malou rybu, jak se snaží namluvit.

ČTĚTE TAKÉ: Ředitel ČT Janeček byl členem KSČ

Dokument ze zasedání Okresního výboru KSČ z 30. září 1988 hovoří jasně: Janeček zasedal ve sboru zástupců OV KSČ. Komunisti jej měli zapsaného v kolonce "nomenklatura OV KSČ". Patřil tak k pětadvaceti lidem, kteří měli pod palcem veškeré kulturní dění v okresu.

Časopis TÝDEN se o Janečkovu minulost začal zajímat kvůli blížícím se volbám generálního ředitele ČT, v nichž se Janeček po šesti letech v ředitelském křesle utká s osmnácti kandidáty: například s někdejšími řediteli ČT Dušanem Chmelíčkem a Petrem Klimešem nebo s bývalými novináři Janou Bobošíkovou a Jiřím Potužníkem. Janeček dříve svou minulost zamlčoval; pátrání mělo prokázat, zda už řekl celou pravdu. A znovu se ukázalo, že mlžil o svém postavení v komunistické hierarchii. TÝDEN žádost o rozhovor s ředitelem ČT podal už před měsícem, ale nemělo to žádný efekt.

ČTĚTE TAKÉ: Kdo chce šéfovat České televizi? Seznam zájemců

Nová zjištění mu neznemožňují pracovat ve funkci ředitele ČT. Aby se na něj vztahoval lustrační zákon, musel by to "dotáhnout" nejméně na okresního tajemníka. Prokázala se však ředitelova neochota postavit se otevřeně vlastní minulosti. Zpočátku ani neuváděl členství v KSČ. Vyšlo najevo až v roce 2007 během aféry s milicionářem Františkem Lambertem, který tehdy šéfoval televizním financím a programu. V oficiálních životopisech se nehlásil ani k tomu, že šéfoval listu Palcát, vždy se označoval za "redaktora".

Politicky vyspělý, ctižádostivý soudruh Janeček

Podrobnosti o jeho novinářské práci zveřejnily letos na konci února Lidové noviny. Tehdy se Janeček své angažmá snažil relativizovat: "Zdůvodňoval jsem si to tak, že když budu psát mezi řádky, tak se mi třeba podaří něco změnit. Ale takové psaní bylo k ničemu. Režim změnil Gorbačov, já jsem byl jen bezvýznamná molekula," řekl časopisu Respekt. Bezvýznamná?

"Sbor zástupců OV KSČ je přední aktiv složený z členů a kandidátů OV KSČ, politických pracovníků aparátu, členů komisí a nejvyspělejšího kádru nomenklatury mající zkušenosti z vlastní stranické práce," píše se v materiálu ze schůze, který Janečka zařadil mezi komunistickou lokální elitu. Lidí se stejným či podobným statusem působila na Táborsku zhruba stovka. Dělili se podle odbornosti do čtyř skupin, které předsedal příslušný tajemník OV KSČ.

Spolu s ním ve sboru zástupců seděli předsedové a místopředsedové městských výborů KSČ z regionu. Janeček a jeho 24 soudruhů mělo na starosti "ideově výchovnou práci", dohlíželi na níže postavené komunisty a představovali pro ně okresní stranické vedení. Je otázka, nakolik v době rozkladu režimu využívali svou moc. Podstatné ale je, že disponovali příslušnými pravomocemi.

Ještě k tomu dostával od OV KSČ formální úkoly. Měl se podílet na "propagandě" armády a branné výchovy nebo měl vysvětlovat nový zákoník práce. Stopa Jiřího Janečka v táborském archivu končí na konci roku 1988, kdy ho OV KSČ uvolnil pro práci televizního redaktora v Českých Budějovicích. Okresní komunisti se s ním loučí těmito slovy: "Soudruh Jiří Janeček je politicky vyspělý, odborně připravený pro redaktorskou práci. Je schopen vnikat do problémů a řešit je netradičními postupy. V práci je svědomitý, má potřebnou ctižádostivost."

Foto: Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková