Mozek si umí zvuky vybírat, říká mistr zvuku Ivo Špajl

Relax
24. 3. 2017
bez popisku 898462
bez popisku 898462

Jeho práci divák leckdy vůbec nevnímá, bez ní by však podívaná v kině byla bizarním zážitkem. Jako mistr zvuku tvoří pro film mimo jiné "ruchy" a ve svém oboru platí za špičku. To potvrzují i tři Čeští lvi nebo to, že je už od 70. let dvorním spolupracovníkem kultovního režiséra Jana Švankmajera.

Co je vlastně "dobrý filmový zvuk"? Platí u něj jako u hudby, že ho divák nemá moc vnímat?
Ano. Když s manželkou vycházíme z kina a ona řekne, že v tom filmu byla krásná hudba, hned se zamyslím, co na ní bylo špatně. Zvuk má jen sloužit celku. Nemá se vyvyšovat a být polopatický, což bývá hlavně u animovaných filmů. Jde panáček, narazí do stromu, animátor k němu nakreslí blesky, muzikant bouchne do činelů, panáček udělá au a ještě řekne ojojoj, to jsem se bouchl. To je špatně.

Existuje obor psychologie zvuku?
Určitě. Já jsem ji studoval praxí. Nejde jen o to, co slyšíte, musíte respektovat, jak funguje lidské vnímání. Při rozhovoru na rušné křižovatce si budeme rozumět, ale když ho nahrajeme a pustíme si ho jinde, už tomu rozumět nebudeme: mozek si vybere, co chce slyšet, kdežto mikrofon to neumí. A právě od toho je mistr zvuku.

Co vaše profese obnáší? Zvukař vykonává jen část práce...
Dnes se říká po americku sound designer, po česku mistr zvuku. Spousta z nich je už podepsaná jen pod některými jejími složkami. Těmi základními jsou dialogy, hudba, ruchy a atmosféry.

Jak vznikají filmové ruchy, jak vzpomíná na spolupráci s Janem Švankmajerem nebo jak probíhaly jeho začátky u filmu, se dozvíte v novém čísle týdeníku INSTINKT.

Foto: Radek Cihla

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné