Očima Heleny Šulcové
Až se Merkelová oklepe po silvestrovské noci…

Kolín nad Rýnem je bezesporu jedno z nejotevřenějších měst v Německu. Tam opravdu jen málokdo řeší, odkud kdo pochází či s jakým přízvukem mluví. Kolín patří k těm městům, která mají největší počet cizinců v Německu.

Jako facka do tváře jeho vstřícnosti tak působí více než pět set ohlášených případů napadení žen ze silvestrovské noci. Mezi útočníky byli podle policie i muži, kteří do Německa přišli při současné migrační vlně.

Skandální je chování policie, která těsně po silvestrovské noci vydala zprávu o poklidných oslavách.

Stejně fatálně selhala seriózní německá média, která o událostech z Kolína informovala až o čtyři dny později, byť kolínský bulvární Express přinesl první informace o tom, co se doopravdy v Kolíně nad Rýnem dělo, už 1. ledna ve večerních hodinách. Nad veřejnoprávní televizí ZDF, která zveřejnila zprávu až pět dní po události, už člověk jen kroutí hlavou, byť se omluvila. Bývalý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich mluvil v souvislosti s chováním veřejných médií dokonce o mlčícím kartelu.

Záchvat politické korektnosti následně vystřídal druhý extrém v podání hloupé titulní strany víkendového vydání Süddeutsche Zeitung, kde je vyobrazena tmavá ruka sahající do rozkroku ženy, či nevkusné černé otisky rukou na nahém ženském těle na titulní straně týdeníku Focus. Křeč, v jaké jsou německá média, nemá obdoby. Přitom stačí tak málo - místo mlčení či černé ruky v rozkroku jen normálně informovat. Pravdivě a jasně.

Nejde jen o Kolín, Hamburg, Stuttgart či rakouský Salcburk, kde k útokům na ženy došlo. V posledních dnech vyšlo najevo, že také policie ve Švédsku tajila sexuální útoky cizinců na dívky, které se staly už loni a předloni.

Proč? Z obavy, aby toho nevyužili extremisté? Ti naopak využijí toho, když se ukáže, že se něco zamlčovalo.

Zvládneme to! Věta, kterou pronesla kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová a jež se stala symbolem její vítací politiky, ji musí strašit ze spaní. Loni přišlo do Německa 1,1 milionu lidí. Frank-Jürgen Weise, šéf tamního úřadu pro migraci a uprchlíky, který zároveň vede Spolkovou agenturu práce, uvedl při nedávné debatě se zástupci CSU, že 360 tisíc podaných žádostí o azyl se zatím nestihlo vyřídit a 300 tisíc lidí ještě žádost ani nepodalo. Kvalifikaci pro nalezení práce hned v prvním roce pobytu v Německu má podle Weiseho zhruba 15 procent migrantů.

Zkouškou pro politiku Angely Merkelové budou volby do tří spolkových zemí, které proběhnou 13. března v Bádensku-Württenbersku, v Sasku-Anhaltsku a Porýní-Falci. V prvních dvou naposledy CDU jasně vyhrála a v Porýní-Falci ji v roce 2011 dělilo od vítězné SPD pouze půl procenta.

Průzkumy zveřejněné minulý čtvrtek veřejnoprávními médii ukazují, že CDU, strana Merkelové, v těchto třech spolkových zemích vyhraje. Jenže už silvestrovské oslavy ji tam oproti průzkumům z prosince připravily o dvě procenta. Průzkumy naznačují posilování Alternativy pro Německo. Tato strana, která razí přísnou migrační politiku, by například v Sasku-Anhaltsku nyní získala dokonce 15 procent hlasů. V ostatních dvou spolkových zemích ji průzkumy připisují podporu kolem devíti procent.

Podle průzkumů při březnových volbách výrazně ztratí SPD - koaliční partner Angely Merkelové v celoněmecké vládě a spolutvůrce současné migrační politiky.
A nespokojenost naznačují i další sondy: podle šetření pro Stern si 83 procent lidí přeje zpřísnit azylové zákony tak, aby byli rychleji vyhošťováni ze země žadatelé o azyl, kteří se dopustí trestného činu. Na tomto zpřísnění už nyní pracují také politici vládní koalice. Dalším opatřením na snížení počtu migrantů má být rozšíření seznamu bezpečných zemí, jejichž občané by ztratili nárok na získání azylu, či rychlejší odchod lidí, kteří v Německu azyl nezískají.

Myšlenku bavorské CSU zavést takzvanou horní hranici, tedy omezit počet migrantů přicházejících do země na 200 tisíc osob ročně, kancléřka odmítá. Návrh navíc naráží na německou ústavu.

Angela Merkelová ve funkci kancléřky přes kritiku - i z vlastní strany - vydrží, CDU za ni momentálně ani nikoho jiného nemá. Navíc má za sebou i úspěchy: ekonomika roste, rozpočet skončil v přebytku a nezaměstnanost je v Německu nejnižší ze všech zemí Evropské unie.

Česko a další státy střední Evropy musejí počítat s tím, že až se Německo oklepe z kolínských událostí, začne kancléřka znovu prosazovat "celoevropské" řešení. Velkým testem bude, zda tyto země přistoupí na hru na solidárnost, nebo budou trvat na svém. Na ochraně vnější hranice Evropské unie a pomoci lidem, kteří to opravdu potřebují.

Převzato z časopisu TÝDEN