V prvním kole francouzských prezidentských voleb není vyloučeno překvapení. Ve Francii jde do tuhého. Ve čtvrtek skončí oficiální kampaň, jež předchází prvnímu kolu. A v neděli 22. dubna večer bude konečně známa dvojice, která postoupí do finále druhého kola. To proběhne za čtrnáct dní, v neděli 7. května.
Podle posledních výzkumů se v čele stále drží Nicolas Sarkozy a Ségole`ne Royalová, s lehkým předstihem pro pravicového kandidáta. Na záda jim šlape centrista François Bayrou a nacionalistický veterán Jean-Marie Le Pen. Překvapení není vyloučeno. Ústavy pro průzkum veřejného mínění mají pořádně zamotanou hlavu.
Jednak stále není téměř polovina respondentů rozhodnuta, komu dá nakonec v neděli svůj hlas. A jednak jsou uváděné Le Penovy výsledky obecně považovány za podceněné. Stejně jako v roce 2002 se totiž v anketách řada jeho voličů ke svému favoritu nerada hlásí. Neděle večer tak může „výzkumovým“ pořadím řádně zacloumat.
Byť jsou nadcházející prezidentské volby ve Francii obecně považovány za zásadní pro budoucnost země, kampaň, která předcházela jejich prvnímu kolu, zůstala daleko za očekáváním. Místo konfrontace jednotlivých programů a vizí se z velké části smrskla na jediné téma: imigraci a národní identitu. Vysvětlení? Nicolas Sarkozy znovu potvrdil svou politickou obratnost.
Témata a tón kampaně udával právě on. A „imigrační“ téma může být pro levici past. Výsledky ukážou, zda tomu bude stejně jako v roce 2002, kdy se volby točily okolo bezpečnosti. Ani jedno z obou témat nepatří do tradiční výzbroje levice. A to také letos bylo vidět. Sarkozyho slib vytvořit ministerstvo „imigrace a národní identity“ dostal Royalovou do defenzívy. Socialistická kandidátka reagovala neobratně, jako by nevěděla, zda má do rozjetého vlaku naskočit, nebo ne.
Sarkozyho nápad napřed označila za „nedůstojný“, za pouhé dva dny si už ale veřejně přála, aby „v každé francouzské domácnosti visela francouzská vlaječka, jako tomu je v Americe“. Ze závěru svých předvolebních mítinků vyřadila tradiční Internacionálu a s nadšením pěla Marseillaisu. Karikaturisté a satirické časopisy slavili žně.
Sarkozym prosazené téma národní identity se ukázalo dobrým volebním tahem: přes dvě třetiny Francouzů ho považují za důležité. V znejistělé, krizí zmítané zemi to ostatně není nic překvapivého. Levici tím dostal ke zdi a nacionalistovi Le Penovi podtrhl židli.
Starý extremistický veterán ostatně po celou předvolební kampaň působil unaveně, poprvé její průběh neoživil žádným ze svých obvyklých bonmotů. Stále se ale vidí v druhém kole a je přesvědčen, že voliči dají nakonec přednost „originálu před kopií“, tedy jemu před Sarkozym.
V monotematické kampani zbylo na jiné oblasti málo místa. Evropskou otázku ovlivnil fakt, že s výjimkou Le Pena se všichni tři zbývající favorité k další evropské integraci hlásí. A také nacionalistický předák hodně slevil – přestal mluvit o odchodu z Evropské unie a opětovném zavedení francouzského franku.
Veřejnost se zato bavila podporou, kterou kandidáti získávali – nebo také ne – mezi známými osobnostmi veřejného života čili celebritami. Se stoupajícími volebními preferencemi se ke kandidátu Sarkozymu najednou začali hlásit i lidé, nad nimiž asi zrovna nejásal. Johnny Hallyday, popová hvězda, svému „příteli“ Nicolasovi zavařil, když se uprostřed kampaně z daňových důvodů odstěhoval do Švýcarska a k tomu si zažádal o belgické občanství.
Sarkozy zřejmě také nejásal nad dalším fanouškem, kontroverzním podnikatelem a za podvody odsouzeným bývalým Mitterrandovým ministrem Bernardem Tapiem. Překvapením bylo, že tradičně levicově orientovaní francouzští intelektuálové poprvé hromadně nepodpořili socialistickou kandidátku. Potvrdilo se tak, že osobnost Royalové vyvolává rozpory i ve vlastním táboře.
Francouzští političtí komentátoři se shodují, že nebezpečí pro Sarkozyho nepředstavuje Ségole`ne Royalová, ale postup centristy Françoise Bayroua do druhého kola prezidentských voleb. Toho by zřejmě ve finále volila nejenom celá levice, proti Sarkozymu mimořádně vybuzená, ale také část konzervativní pravice včetně chirakovců. Nadcházející neděli večer budou všichni moudřejší.
Ilustrace: Martin Velíšek
