Jackie je Amerika na plátně. Nic tak nudného, ubrečeného a velkolepého jsem dlouho neviděl. Pokud nejste masochisté vyžívající se v detailním sledování scénáristické bezmoci a téměř retardovaných dialozích, nechoďte na to. Natalie Portman se v roli Jackie sice hrozně moc snaží, ale v podstatě celý film jen popotahuje a něco mele.
Ušetřím vám peníze a prozradím celý děj filmu včetně všech detailů: Kennedy je mrtvý - Jackie brečí - je silná - říká velké americké věci - brečí - je silná - kouří - říká velké americké věci - půjde ve smutečním průvodu - nepůjde ve smutečním průvodu - brečí a přitom kouří - novinář se zdviženým obočím jí v rozhovoru klade otázky - dlouhý prázdný záběr - depresivní hudba - depresivní hudba - Jackie kouří a brečí a je silná - je tu starý moudrý muž, samozřejmě farář - říká věci jako "Temnota není nikdy tak hluboká, aby pohltila vaši mysl" - Jackie brečí, ale je silná - ale asi nepůjde ve smutečním průvodu - farář i Jackie říkají velké americké věci - Bobby Kennedy je silný a říká velké americké věci - dlouhý prázdný záběr - Jackie se rozhoduje: Ano, půjdu ve smutečním průvodu - depresivní hudba - depresivní hudba - depresivní hudba - poslední moudrá věta moudrého starého faráře, něco jako: "Ráno si uvaříte kávu, podíváte se na slunce a zjistíte, že tohle je život" - Jackie je silná - kouří - brečí - brečí - kouří - kouří - jde ve smutečním průvodu, depresivní hudba - poslední dlouhý prázdný záběr - konec - a vy si říkáte: Proč ji sakra ten Lee Harvey Oswald netrefil ve třetí minutě filmu taky.
Temnota je tak hluboká, že pohlcuje vaši mysl.
