<span>Martin Fendrych:</span> Trojlístek vymyslel čtyřlístek
Domácí
9. 4. 2008 10:00nahled
Spolupráce těch tří má smysl. Topolánek sice nedávno jel do Brna na tenis se služebním řidičem jako blázen, ale přece jen je premiér, jeho úřad dává věcem váhu. Řebíček má na starosti silnice, pruhy země tak zanedbané a v tak mizerném stavu, že bez jejich renovace bezpečněji nebude. A Langer odpovídá za policii. Každý řidič ví, jak vzácným jevem je dopravák tam, kde jde do tuhého.
Trio přiznalo: za volantem jde o život. Nejen u nás. Stoupá počet nehod, mrtvých jako máku, bodový systém nezabral. Nebo zabral jen na ty, kteří se v autě chovají slušně. Čtyřlístek, štěstí, které nás čeká, vypadá dobře: prevence, dobrý silniční zákon, lepší vozovky a lepší práce policie.
To všechno „se ví“ dávno. A přece většina řidičů kamionů při nedávné hromadné nehodě na D1 jela rychleji, než je povoleno, aniž je kdo zastavil a rozmluvil jim to. Kamion je horší než tank. Ale jeho šoféři spěchají a takřka nikdo jim v tom nebrání.
Co s lhostejností řidičů k okolí? Řebíček nabízí kampaně, letos za 155 milionů. Už žádné legrácky, nýbrž útok na „lidské emoce“. Budeme v telce sledovat těla rozdrcená mezi plechy. Pomůže to? Je to podobné jako s bodovým systémem: krev a z těla trčící kosti nejvíce otřesou slušnými řidiči. Pirát se zasměje. Často si to kalí v „tlustém autu“, o dvě hlavy výš než zbytek světa, obklopen bezpečnostními zónami jako pancířem. Na piráta tahle kampaň nezabere. Na politika s houkačkou také ne, jeho se to přece „netýká“. A čerstvý šofér, osmnáctiletý závodník, to nevnímá, na sebe nevztáhne.
Mimochodem, jestli se hledá gesto, tak ať se vláda vzdá majáků. Ministři by ukázali: i my něco obětujeme. To by možná zabralo více než zohavené trupy obětí.
Řebíček nás hodlá přesvědčit, že porušovat předpisy je nemorální. (Spíše by ale zabodoval, kdyby řidiče přesvědčil, že kašlat na zákon se nevyplácí.) Navíc předpisy běžně porušují také policajti. Oni sami nepřijali nový silniční zákon. Ten mimo jiných neduhů obsahuje i jednu moderní blbost: děsivě vysoké pokuty. To je hit doby. Policie nepracuje, tak alespoň občas, když je na místě a nenechá se uplatit, sejme nějakého chudáka natvrdo. (Podobně teď vláda plánuje zvýšení pokut za hlučný mejdan. Až 20 000 korun. Stejný princip: policie nemá autoritu, zdrcující většinu přestupkářů nechytí, ale na několika si smlsne. Jenže tohle nezabírá. Zabírá vědomí, že budu nejspíš přistižen, takže radši binec nedělám.)
Řebíček též slíbil, že zlepší kvalitu komunikací. V následujících pěti letech do nich má vláda vrazit (počítá, že vyhraje příští volby) 800 miliard korun. Balík jako hrom. Opravy silnic a dálnic, zklidňování provozu, cyklo-stezky...
Skvělé. Jet v noci po okresce bývá dobrodružství, rozeznat, kde končí pruh vozovky a začíná škarpa, je práce pro jasnovidce. O dopravním značení ani nemluvě. Nutné jsou četné aktuální výstrahy na dálnicích a silnicích první třídy – led, mlha, zácpa, havárie.
Dobré by bylo nabídnout bonusy slušným řidičům. Ti si zatím připadají jako ovce, jako přežvýkaví hlupáčci, kteří jsou tak hloupí, že dodržují pravidla.
Langer by rád respekt pro dopravavní policisty. – Korupcí si ho nezískali. Honěním řidičů za pitomosti taky ne. Celé roky chybějí na nebezpečných úsecích. Chybějí tam, kde slušní řidiči trpí, ve městech, kde drzí jedou napřed a poslušní čekají. Pocit bezmoci normálního řidiče postupně přetváří buď v piráta, nebo v sud s prachem, který někde bouchne. Langer chce více dopravních policistů. Přitom víme, že u nás je policajtů na obyvatele víc než v jiných evropských státech. Spíše jde opravdu o to, aby dopraváci sloužili tam, kde zatím zákon neplatí (skoro všude mimo parkování). Že tam nejsou, to dosvědčí statistika: 25 019 nehod díky vysoké rychlosti, 492 mrtvol. Kolikrát více řidičů jede příliš rychle? Stokrát? Tisíckrát?
Proklamací už bylo dost. Vzpomeňme jen na zavádění bodového systému! Ten se měl stát spasitelem. Nezabral. Kéž by zabral čtyřlístek. Zabere, pokud slušný řidič nezůstane pitomcem, pokud trojlístek donutí své šoféry, aby dali nohu z plynu a maják šoupli do kufru.
Ilustrace: Martin Velíšek
Autor: Martin Fendrych