Nedělní diskusní pořad televize Prima byl výživný. Proti sobě usedli exministři vnitra Radek John a Ivan Langer. Na tom, kdo by měl být policejním prezidentem a byl-li Petr Lessy propuštěn z policie v souladu se zákonem, se oba pánové neshodli.
Každý z nich měl svůj věcný argument, proč vrátit, či nevrátit plukovníka do činné služby. To je naprosto v pořádku. Je však třeba vzít v potaz, že jen jedno je v tuto chvíli nezpochybnitelné: soudní instituce této země rozhodly, možná pro někoho ne zcela jasně, ale člověk Petr Lessy nebyl uznán vinným ze spáchání jakéhokoliv trestného činu.
Odvolací soud se věcnou stránkou odmítl jakkoli zabývat a konstatoval, že celé trestní řízení vedené proti tomuto muži bylo v rozporu s platnou právní úpravou naší země. A k tomuto závěru se ve svém rozhodnutí odvolací soud (k němuž se obrátil státní zástupce) dobral poté, kdy byl Lessy zproštěn obžaloby rozhodnutím prvoinstančního soudu.
Jinými slovy: vyjdeme-li z rozhodnutí obou těchto soudů, tak zde po dobu jednoho roku bylo vedeno trestní řízení proti člověku neoprávněně, v rozporu s platnou právní úpravou českého státu. A i v rámci takového řízení bylo konstatováno, byť prvoinstančním soudem, že se Lessy zprošťuje obžaloby. Zdálo by se tedy, že není co řešit, leč opak je pravdou.
Na ministra vnitra, jenž jako správní orgán rozhodl o návratu Lessyho do sboru, jsou podávána trestní oznámení, politici se vyjadřují ve smyslu, "že k takovému rozhodnutí jako ministr v demisi neměl mandát" a podobně. Jenže Martin Pecina se zachoval jako státní úředník a svými kroky se snažil narovnat stav, který nastal překotným rozhodnutím Jana Kubiceho, jeho předchůdce ve funkci; na jiné místo, než ze kterého odešel, není přitom možno Lessyho vrátit. To bychom žili v Kocourkově.
Každý nástupce Peciny, ať už bude rozhodovat jakkoliv a v podstatě o čemkoliv, by si měl uvědomit, že není jenom politikem, ale také vrcholným státním úředníkem, jehož prvořadou povinností je ctít zákony České republiky, rozhodovat v souladu s nimi a rovněž se jimi řídit.
Nicméně je stále mnoho otázek, na které se nám nedostává odpovědí, což je mnohem podstatnější než všechny současné televizní debaty. Za 1) jakým způsobem byla dodržována zákonnost během celého trestního řízení proti Lessymu? Za 2) jakým způsobem byl prováděn dozor státního zástupce ve vyšetřování? Za 3) kdo a jak kontroloval inspektory Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při zpracování takovéhoto spisu a neděje se tak i v dalších případech?
Bude tudíž velmi zajímavé sledovat další dějství tohoto ve své podstatě tristního příběhu. Novináři by se tak nyní měli především ptát: Kdo bude zodpovědný za stav, který nastal? Není přeci možné, aby nakonec všichni dělali, jako by se vůbec nic nestalo...
