Mravní krize a zhrubnutí společnosti včetně rozkvětu mafiánského kapitalismu nastaly u nás s nástupem Zemana se Šloufem, ne, s nástupem Topolánka s Dalíkem.
Tyto názory se v různých variacích často objevují a někdejší politici nás svým chováním rádi přesvědčují o jejich pravdivosti. Alespoň expremiér. "Svěží vánek, Topolánek," tak s tímto heslem vstupoval kdysi do senátorské kampaně a potažmo do veliké politiky. A dneska?
V pondělí (dříve než dorazil k výslechu, aby vysvětlil okolnosti nevýhodného státního nákupu budovy bývalého kněžského semináře ve Vidnavě na Jesenicku) byl opět Mirek Topolánek v ráži: ještě než redaktor deníku Právo stačil položit otázku, strčil do kameramana.
Není tomu přitom tak dávno, co poslal jiné novinářce SMS: "Nečtu ty vaše sra*ky a lži nekomentuji. Žádná z těchto ‚mr*ek' se neodváží sama a beze svědků přiblížit na pět metrů." Klení pokračovalo: "To mi stačí. Respekt! To, že české mr*ky útočí řadu let na mé rodinné příslušníky, to je vaše vizitka, ne moje. Pokud se chcete štvanice zúčastnit, pozorně si odkrokujete pět metrů. Mr*ka totiž nemá pohlaví."
Každý jistě vzpomíná, jak Topolánek srazil v roce 2008 fotografa na zeď a tak dále a tak dále. Přitom kdyby šlo o zuřivý výlev zahořklého neurotika, jenž je na mizině, protože mu osekali o 10 procent plat, platí hypotéku, troje alimenty a k tomu všemu má dřít jako mezek až do osmdesátky, snad by se dalo nad jeho vystupováním přimhouřit oko. Jenže my hovoříme o nedávném předsedovi vlády! O člověku, který předsedal Evropské unii. Ale rovněž o muži, co netře bídu s nouzí, když jeho syn prý studoval za 19 670 eur ročně v americké International School of Prague v Nebušicích, kam jezdil sportovním BMW. Takový chlap by tedy měl být psychicky v pohodě, zvlášť vzhledem k životním zkušenostem a nadhledu. A redaktoři se přeci jen například ptají, kde na to vše bývalý předseda ODS bere.
A je přeci legitimní (není-li to dokonce povinností žurnalisty) klást někdejšímu veřejnému činiteli (jenž dnes stále aktivně veřejně vystupuje, viz kongres ODS) takové dotazy, když ten má poněkud vyšší životní náklady (luxusní dovolené, cesty, pronájem vily), které mohou být v rozporu s jeho bývalými i současnými příjmy, respektive veřejně dostupnými údaji o příjmech. Topolánka by takové otázky opravdu takto rozhodit neměly; nadto vše, co se týká jeho financí, je zajisté v pořádku - tak, jak má být.
Stejně tak by měl veřejnosti odpovědět, proč jde k výslechu, proč za zchátralou budovu ve Vidnavě zaplatil stát před čtyřmi roky 29 milionů, když z ní nevznikl detenční ústav, který plánovalo už v roce 2005 ministerstvo spravedlnosti. A jestliže mluvit nechce, neboť tyto věci sděluje zatím policii, politik, a i bývalý, se musí chovat slušně, zodpovědně. Vyplývá to z jeho bývalé funkce a postavení. Podobné chování, jaké Topolánek předvádí, totiž bývá obvykle jen polínkem do ohně pod pomyslný hrnec.
Na druhou stranu je ale možná dobře, že se politici ukazují v pravém světle: s blížícím se 23. výročím 17. listopadu občané totiž čím dále lépe vědí, kdo jim tu vládl, a z toho vyvozují, kdo jim vlastně vládne nyní, zvlášť jde-li o stejnou partaj...