Andrej Babiš by teď už volby nejspíš vyhrál. I tak se stal nejrychleji stoupající hvězdou v historii Česka. Stejně tak bleskový by však mohl být i jeho pád. Co se stane pak?
Babišovo hnutí ANO v říjnových volbách skončilo tak snadno druhé na pásce z několika důvodů. Lidé rádi věří ve spasitele, zvláště když jsou předtím tak dlouho zklamáváni "standardními" politickými stranami. Jednoduchá úvaha: když má Babiš tolik peněz, tak to asi musí být machr. Navíc mluví srozumitelně, stejně jako chlapi v hospodě. Politici jen žvaní, jsou líní a kradou, my makáme. To byl dobrý mix. Je logické, že preference ANO letí dál nahoru, když zatím jediným potížistou při sestavování vlády byla ČSSD. O to víc nadějí je vkládáno do Babiše coby zachránce. Jeho příznivci očekávají rychlá, rázná, účinná řešení, tak jak to sliboval - jako ve firmě.
Jenže takhle to ve státě dělat nejde. Třeba proto, že tady je jakási sněmovna, bez níž nelze přijímat zákony a hlavně ani sestavit vládu. Lze předpokládat, že sociální demokraté a lidovci nejsou zas takoví amatéři, jak možná vypadají - i Babiš bude muset ustupovat. Nemluvě o tom, že jeho představy by často nebyly realizovatelné, i kdyby vládnul sám, což je ale kapitola sama pro sebe. Dříve nebo později se tedy ukáže, že Babiš spasitelem není, protože jím ani být nemůže. Až příště půjdeme k volbám, lidé budou opět o něco víc naštvaní na establishment.
Vypadá to jako začarovaný kruh parlamentní demokracie, nebo aspoň našeho poměrného volebního systému, jehož cílem je, aby názor menšinových voličů nebyl zcela zadupán do země.
Potřeba přitvrdit
Po letech se opět začíná vážně mluvit právě o změně volebního systému z poměrného na většinový tak, aby vítězná strana mohla sama vládnout - chtěli by to tak Andrej Babiš i Tomio Okamura, svého času tento model prosazovala ODS. Tyhle strany samozřejmě potřebnou ústavní většinu nemají, ale nikdy neříkej nikdy.
Rýsují se zhruba tři varianty. Buď politici volební systém ponechají a my budeme doufat, že ta příští sněmovní směs bude lepší. Druhou možností je pokus o vystoupení ze začarovaného kruhu s tím, že příští vítěz má vládnout sám. Jenže kdo by jím mohl být? Když už všechno bylo vyzkoušeno, zklamali všichni, může vyhrát pouze ten, kdo řádně přitvrdí. Třeba proti těm, kdo nám podle populárního názoru nejvíc ujídají - z jedné strany kmotři, z druhé "nepřizpůsobiví".
Třetím scénářem je, že se případného nového volebního systému rozhodnou využít nejsilnější finanční hráči. Babišův vstup do politiky byl úspěšný, přijdou třeba i další a mezi sebou si prostě Česko "vydraží".
Není vyloučena ani kombinace scénářů číslo 2 a 3. Tedy: zdatný mluvčí "z lidu" připuštěný k moci s podporou ekonomických elit. Jen bychom pak museli doufat, že to nedopadne jako v minulém století, kdy to takhle svého času zafungovalo v Itálii a v Německu.
