Zakládání velkopivovarů
Historie pivovaru Gambrinus se začala psát před 150 lety v Plzni

V plzeňském hostinci U císaře rakouského se před 150 lety, 24. ledna 1869, sešla skupina podnikatelů, která zde učinila první kroky k založení druhého moderního pivovaru v Plzni. Povolení k založení podniku získali v květnu 1869 a již o měsíc později se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem, které poskytovalo příznivé podmínky pro podnikání. Ve městě a okolí tak sídlilo dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit. Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení takzvaného propinačního práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů.

V Plzni již jeden takový byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho unikátní spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Pro jeho stavbu zakoupili pozemky sousedící s Měšťanským pivovarem, a dostali se tak ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Nový pivovar vyrostl v rekordním čase a již v říjnu 1870 zahájil provoz. Na téměř dvacetihektarovém pozemku jej vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, v prvním roce se uvařilo 26 tisíc hektolitrů, o rok později odbyt vzrostl na 70 tisíc hektolitrů. Pivo si našlo cestu i do ciziny a získalo řadu ocenění. Pivovar přestál i hospodářskou krizi, byť mu odbyt výrazně klesl.

V roce 1907 se o pivu z Prvního akciového pivovaru pochvalně vyjádřil císař František Josef I., a proto správní rada zavedla značku Pilsner Kaiserquell (Plzeňský císařský zdroj). V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25 tisíc korun. Těsně před válkou pivovar vystavil přes 270 tisíc hektolitrů ročně.

Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru. Ten si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus, která nahradila značku Kaiserquell. Gambrinus je dle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku.

V Plzni a okolí prosperovaly po vzniku první republiky čtyři velké a několik menších pivovarů a bylo jen otázkou času, kdy se sloučí. Postupná fúze se odehrála v režii finančně nejsilnějšího z nich, Měšťanského pivovaru, který se dohodl na převzetí Gambrinusu. Ten již dříve ovládl některé z menších konkurentů. V roce 1933 se Prazdroj a Gambrinus spojily. Gambrinus poté převzal zákazníky slabších piv (především takzvané desítky), na které se v dalších letech specializoval.

Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování. V roce 1946 přišlo znárodnění, po kterém byly Měšťanský pivovar i První akciový pivovar začleněny do národního podniku Plzeňské pivovary. V roce 1959 byl samostatný závod Gambrinus zrušen a sloučen s Prazdrojem; obnovení se dočkal v roce 1990. Poté patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi.

Prazdroj je největším výrobcem piva v ČR. Pod jeho křídla patří kromě Gambrinusu také značky Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel nebo Radegast. Za rok 2017 prodal Plzeňský Prazdroj v ČR a v cizině rekordních více než 11 milionů hektolitrů piva, meziročně o tři procenta více. Odbyt v zahraničí přesáhl čtyři miliony hektolitrů.