Pivo v plechovkách si české pivaře za dvě desetiletí jeho tuzemské výroby nezískalo. Při koupi baleného piva stále jednoznačně upřednostňují lahve. Podíl plechovkového piva tuzemských pivovarů pro domácí trh se v posledních letech pohybuje kolem tří procent, lahvové naopak tvoří téměř polovinu prodejů a jeho podíl rok od roku roste.
Kromě tradicionalismu českých pivařů je podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého hlavní příčinou malé obliby plechovkového balení jeho cena. "Lahvové pivo je většinou ve vratných lahvích a tam cena obalu v ceně jednoho piva tvoří zhruba 50 haléřů. Plechovka je nevratným obalem a její cena tvoří v ceně jednoho piva nejméně tři koruny," uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Průvodce "nezávislou" pivní Prahou podle NY Times
Kam na pivní rarity? V Plzni mají klub
"Zálohované lahve jsou v porovnání s plechovkami ekologičtějším obalem. Rozvinutý systém vratných obalů je velkou výhodou českého pivního trhu, a to jak vůči životnímu prostředí, tak i vůči zákazníkům," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.
Plechovky na cesty
Prodeje v plechovkách pivovarům rostou v čase letních a zimních dovolených. Díky své nižší váze a nerozbitnosti jsou totiž plechovková piva oblíbeným nápojem na cestách.
Pivo v plechovce se objevilo už v roce 1909 |
Nápad použít plechové konzervy (používané od začátku 19. století úspěšně k uchovávání potravin) k prodeji piva se ve Spojených státech objevil už v roce 1909. Další čtvrtstoletí (poznamenané mimo jiné prohibicí) ale trvalo, než se povedlo tuto myšlenku uvést do života. První plechovky s chmelovým mokem se na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie objevily před 75 lety, 24. ledna 1935. Během následujících desetiletí prošly několika vylepšeními a v některých evropských zemích podobně jako v USA ovládly trh - například ve Švédku a Velké Británii se podíl piva v plechovkách pohybuje kolem 70 procent, jen o málo méně je to v Irsku. V dalších zemích, jako například v Polsku nebo Maďarsku, patří pivním plechovkám přibližně polovina trhu. |
Velkou část vyrobeného plechovkového piva tuzemské pivovary vyvážejí. "Plechovky tvoří přibližně 15 procent našeho exportu. Vyváží se na 'plechovkové' trhy, jako například do Kanady, Finska, Norska nebo Dánska," uvedl Mareček. "Do těchto zemí vozíme přibližně polovinu piva v plechovkách a polovinu v lahvích," dodal.
Některé tuzemské pivovary se stáčení piva do plechu vyloženě vyhýbají. "Značka Bernard se řadí mezi prémiová piva, a proto pivo do plechu nestáčíme, a ani nepředpokládáme, že bychom v budoucnu stáčeli. Druhým důvodem je, že pivo nepasterizujeme, což je předpoklad pro stáčení piva do konzervy," řekl mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.
Obliba točeného
Přes růst prodejů baleného piva v posledních letech zůstává českým specifikem vysoká obliba točeného piva. Podobné oblibě se hospodským natočený orosený půllitr těší pouze v Irsku, všude jinde pivaři preferují pivo balené.
ČTĚTE TAKÉ: Dárková piva začínají konkurovat lahvím vína
Pražský pivní archiv zdobí nejsilnější pivo světa
Podle Veselého jsou důvody rostoucí spotřeby baleného moku především ekonomické. "Je to dáno faktem, že pivo v gastronomii, tedy převážně točené, má zhruba dvojnásobnou cenu proti pivu kupovanému v maloobchodě, tedy především lahvovému," uvedl.
Pivo v PET lahvích
Trendem posledních měsíců se na českém trhu stává pivo v plastových lahvích. Nabízí jej stále více pivovarů, i ty, které se mu dlouho vyhýbaly. Balí do něj však spíše lacinější piva. Vzrůstající zájem o pivo v plastových lahvích dokládá i průzkum společnosti Nielsen, podle něhož prodej piva baleného v PET lahvích od loňského května do října vzrostl pětinásobně. Přesto je podíl tohoto obalu na celkovém výstavu zanedbatelný, v pololetí roku 2009 dosáhl zhruba půl procenta.
Někteří výrobci plní pivo také do méně obvyklých obalů, jimiž jsou například pětilitrové soudky. Zvláštností je pak samochladící soudek CoolKeg vyráběný Pivovarem Staropramen. Dvacetilitrový sud za hodinu vychladí svůj obsah na optimální teplotu pěti stupňů Celsia, kterou následně udrží celých dvanáct hodin. "Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná," uvedl Barvík, podle nějž zájem o netradiční sud stále roste.
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková