Tradiční velikonoční várka plzeňského ležáku pro papeže Františka bude letos doplněna o třiceticentimetrový zvon, k jehož výrobě se používá pivo Pilsner Urquell. Desetikilogramový zvon s pečetí, která připomene letošní 175. výročí značky, vyrábí jedna z nejznámějších slovenských zvonařských rodin Trvalcových ze Žarnovice, řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.
"Pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700 stupňů Celsia," řekl Michal Trvalec. Proto ho pivovar požádal o pomoc. Plzeňané a Prazdroj pravidelně posílají počátkem dubna do Vatikánu požehnanou várku ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety k papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék.
Rodina Trvalcových pracuje na velikonočním dárku už týdny. "Výroba trvá měsíce. Nejprve se vytvoří pečlivý nákres a forma zvonu. Ta se pak zdobí, na čemž teď zvonaři pracují. Na těle zvonu se objeví například bazilika svatého Petra," řekl Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří naživo odlitý zvon v Košicích, který putoval do Kanady, a originální zvonkohra.
Forma pro zvon se tvoří měsíc až dva. Následuje příprava košile z hlíny, někdy nazývaná zvonem falešným. Na něj se přilepí všechny reliéfy a další výzdoba. Na hotovou formu se pak nanáší plášť, tedy nejsvrchnější vrstva hlíny. V této fázi se do formy lije pivo, které má zajistit pevnost a perfektní scelení směsi. Sušení a vypalování hotové formy zvonu trvá tři dny a dělá se při teplotách až 700 stupňů Celsia. Poslední fází výroby zvonů je jejich odlití, které zabere čtyři hodiny. Do předehřáté formy se pak nalije zvonovina, tedy směs mědi a cínu.
Traduje se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vracejí se na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem Velikonoc. Dříve se věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.
