Staropramen vypráví příběh Granátu a přichází s velikonočním speciálem

Zatímco celkové objemy prodeje piva na českém pivním trhu v gastronomii již třetím rokem stagnují, množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. I to je jedním z důvodů, proč Staropramen před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál, která se objeví ve vybraných restauracích a hospodách v Česku a na Slovensku. Smíchovský pivovar zároveň odvypráví fascinující příběh tohoto pivního skvostu, který dal jméno celé pivní kategorii.

Na čepu bude limitovaná edice Granátu 13 speciál od 1. dubna a pivo poputuje do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod. Zkrátka nepřijdou ani příznivci Granátu v maloobchodech. Ti se mohou těšit na své oblíbené pivo v podobě, kterou znají, ale s limitovanou edicí etiket. Velikonoční speciál Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým červeňákem.

Granát = polotmavé pivo
"Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho sami pro sebe vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv," řekl vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Původní receptura Granátu je při výjimečných příležitostech, jako jsou například Dny českého piva či právě Velikonoce, pozměněna a staropramenští sládci ho vaří v limitovaných edicích. "Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva," dodal Lux.

Polotmavá a tmavá piva obecně
Jak je to s kategorií polotmavých a tmavých piv obecně? Tato piva jsou oblíbenější v gastronomii než v maloobchodech. Poměrně výrazný propad spotřeby točeného piva u nás, který bylo možné v minulosti zaznamenat, se (podle dat společnosti Data Servis - informace s.r.o.) zastavil v roce 2014. Od té doby spotřeba v gastronomických zařízeních stagnuje, v roce 2014 se v nich vypilo 5,15 milionu hektolitrů piva, o rok později 5,11 milionu hektolitrů a v roce 2016 pak 5,08 milionu hektolitrů.

"Naopak na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 tisíc hektolitrů, loni už to bylo 195 tisíc hektolitrů. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva loni tvořila 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009," upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Spotřeba v regionech
U našich sousedů ze Slovenska se od roku 2014 množství vypitého "točeného" prakticky nezměnilo a drží se na hodnotě 1,8 milionu hektolitrů ročně. Rozdíly v konzumaci polotmavého a tmavého piva nalezneme i regionálně. Na špici se drží hlavní město, loni se v jeho restauracích a hospodách vypilo téměř 78 tisíc hektolitrů polotmavého a tmavého piva, což tvoří bezmála 40 procent celkové spotřeby. Na pomyslném druhém místě je severní Morava s téměř 27 tisíci hl, což na trhu tvoří přibližně 14 procent. Ostatní regiony se ve spotřebě daného piva drží mezi 12 a 20 tisíci hektolitry za rok. Nejhůře z nich jsou na tom východní Čechy, kde se loni vytočilo necelých 9 tisíc hektolitrů.

Pokud bychom si tato čísla pro zajímavost přepočetli na jednoho obyvatele, bude náskok Prahy ještě výraznější. V roce 2016 každý obyvatel hlavního města teoreticky vypil 122 půllitrů tmavého či polotmavého piva, zatímco v krajích Olomouckém a Moravskoslezském to bylo jen 29 půllitrů. V případě Prahy ovšem musíme počítat i s velkým množstvím (domácích i zahraničních) turistů, kteří chtějí tuzemské tmavé ležáky ochutnat a kteří by tak výslednou spotřebu na jednoho obyvatele zcela jistě snížili.