Řady lahví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice - tak to od pátku až do neděle vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné. Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky. Přední odborníci při komentovaných degustacích popsali návštěvníkům charakteristické rysy a vlastnosti zástupců pestrého světa pšeničných piv a seznámili je i s unikáty nabízejícími neopakovatelné chuťové zážitky. Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přicházejí na svět však trochu jinak než dobře známé ječné ležáky - za vyšší teploty a s pomocí odlišného kmene pivovarských kvasnic.
Tak jako jiné obiloviny se i pšenice k vaření piva používala od pradávna. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli "bílá piva" navařila a vytočila někdy kolem roku 1750.
Ovoce, koriandr i hřebíček
Nepřerušenou tradicí pšeničných piv se naopak mohou pyšnit pivovarníci v Belgii, Německu (a to především v Bavorsku), Rakousku, Velké Británii i některých částech Francie. Zatímco belgická "bílá piva" bývají často ochucená ovocem i kořením, německá piva typu weizenbier nebo weisse vznikají až na výjimky pouze ze surovin povolených po staletí platným německým zákonem čistoty piva - z obilného sladu, chmele, vody a kvasnic. Jsou tedy jakýmsi vzorem toho, co dokáže obyčejná pšenice a takzvané svrchní kvašení, alternativa spodního kvašení běžného dnes v Česku.
Objeví-li se v bavorském „hefeweizen“ příjemná chuť ovoce, může za to pšenice i způsob kvašení. To samé platí o jemném banánovém aroma. A pokud z piva zavoní jakoby hřebíček nebo koriandr, není to omyl, ale zase jen a jen záležitost pšeničného sladu a svrchní fermentace, tvrdí odborníci. Pokud se někomu zdá pšeničné pivo kalné, pak i to k němu patří. Postarala se o to jednak pšenice a optické vlastnosti jejích bílkovin, jednak zbytek kvasnic, pivo bývá totiž nefiltrované. Moc pění a má hodně bublinek? Je to znak toho, že bílkoviny z pšeničného sladu a svrchní kvasinky se činí. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. "Nabílo" nebo "nastaro" - tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v "bledé" pivo pšeničné, nebo "červené" ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření "bílého piva" se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.
Foto: Profimedia
