Utlumení vinařství
Daň na tichá vína by snížila příjem rozpočtu o 326 milionů korun, tvrdí analýzy

Zavedení spotřební daně na tichá vína by vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu o 326 milionů korun kvůli utlumení vinařství a s tím spojené turistiky. Vyplývá to z výsledků analýzy poradenské společnosti Ernst & Young. Upozornil na ni místopředseda sněmovního zemědělského výboru Karel Smetana (KDU-ČSL). Zavedení daně by podle analýzy nejvíce ohrozilo malé subjekty s produkcí do 1000 hektolitrů ročně, které nemají takovou ekonomickou sílu jako velké firmy. Vinařství podle ní přinese do státního rozpočtu ročně 4,89 miliardy korun. Po případném zdanění by to bylo 4,56 miliardy korun, což je o 6,75 procenta méně.

Analýza počítá dopady zavedení spotřební daně ve výši deset korun na litr vína, která by se do finální ceny produktů promítla z 50 procent. Znamená to, že část daně by musely podniky absorbovat do svých nákladů. Počítá také s tím, že by klesla spotřeba vína o 20 procent.

Předpokládá, že spotřební daň by do rozpočtu přinesla 1,68 miliardy, ale kvůli negativnímu vlivu na turistický ruch a spotřebu vína by klesl výběr DPH, daní z příjmu fyzických a právnických osob nebo odvodů na zaměstnance. Uvádí, že zavedení daně by vedlo ke ztrátě 3200 pracovních míst ve vinohradnictví a turistickém ruchu. Jako výrazný negativní dopad na státní rozpočet uvádí analýza růst černého trhu s vínem, který společnost Ernst & Young vyčíslila na 742 milionů korun ročně.

Analýza uvádí, že vinařství v současnosti vytváří v ČR 30 700 pracovních míst. Vinařů je 1318 a z toho 42 procent produkce vína vytváří méně než 0,8 procenta ze všech vinařů. Tyto subjekty ročně vyprodukují více než 10 tisíc hektolitrů vína ročně. Zhruba třetinu produkce vína vytváří společnosti s produkcí od jednoho do deseti tisíc hektolitrů ročně. Tyto firmy tvoří zhruba třetinu ze všech vinařů.

Téměř 94 procent ze všech subjektů zabývajících se vinařstvím tvoří podniky s roční produkcí do 1000 hektolitrů, které vyprodukují čtvrtinu vína z ČR. Podle analýzy je nejvíce vinařů v Jihomoravském kraji, kde k rozvoji místní ekonomiky výrazně přispívá turistika.

Analýza také upozorňuje, že zavedení spotřební daně by vedlo ke snížení exportu českých vín o 32 procent a naopak by to mohlo vést k přísunu levnější produkce ze zahraničí. Uvádí, že vzhledem k tomu, že většina vinařských regionů je v pohraničí, mohli by lidé jezdit nakupovat levnější vína do zahraničí. Zároveň by to mohlo také motivovat vinařské podniky k přesunu do jiné země.

V současnosti v Česku platí nulová spotřební daň na tiché víno. Úvahy o zavedení daně se objevují vždy v souvislosti s debatami o státním rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu. Proti zdanění je i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).