Letectví
Aviatik zdolal na replice letounu z roku 1913 cestu z ČR do Francie

Zhruba 21 letových hodin trvala sedmdesátiletému aviatikovi Vladimíru Handlíkovi cesta z Česka do Francie a zpátky, kterou v uplynulých dnech zdolal na replice francouzského letounu Caudron G3 z roku 1913. Díky větru v zádech mu přitom cesta domů trvala o něco kratší dobu než tisícikilometrový přelet z Mladé Boleslavi do La Ferté Alais. Sdělil to Handlík z mladoboleslavského Leteckého muzea Metoděje Vlacha, kde letoun sestrojili.

Do Francie se Handlík vydal z Mladé Boleslavi v neděli 17. června a přelet mu s devíti mezipřistáními trval 12 hodin. Na zpáteční cestě s větrem v zádech Caudron G.3, který má cestovní rychlost 90 kilometrů v hodině, doletěl do Mladé Boleslavi po devíti hodinách a 22 minutách. Ačkoli zpáteční trasa byla časově kratší, přesto pro pilota nebyly poslední desítky kilometrů v otevřené kabině kvůli chladnému počasí prý tím pravým potěšením.

Repliku letadla, která je jednou ze dvou v Evropě, v mladoboleslavském leteckém muzeu dokončili před rokem. Stavba trvala osm let, na výrobu Handlík ale pomyslel poprvé už v roce 1994, kdy s modelem Caudronu G3 vyhrál mistrovství světa v nizozemském Arnhemu a o rok později mistrovství Evropy v Polsku.

Myšlenka na cestu z Česka do Francie na replice Caudron G3 se pak zrodila v Handlíkově hlavě v roce 2012, kdy do Mladé Boleslavi přiletěl historický dopravní letoun Junkers Ju 52/3m s pilotem Jean-Claudem Faurem. "V té době jsme již stavěli repliku letounu Caudron G.3, a když Jean-Claude Faure zjistil, že stavíme francouzský stroj, jehož jedna replika létá ve Francii v La Ferté Alais, tak řekl, abych s naším strojem po dohotovení do Francie přilétl. Tehdy jsem mu dal slovo a na daný slib jsem nezapomněl," uvedl Handlík.

Cestu do Francie a zpátky připravil jeho syn Petr. Svého otce po celou dobu přeletu také doprovázel v historickém dvouplošníku Polikarpov Po-2, který pro Caudron vezl potřebné palivo. "Pro vlastní let pak bylo již jen otázkou, co vše vydrží motor, letadlo a pilot," doplnil Vladimír Handlík, podle něhož replika letounu prokázala při cestě vynikající letové vlastnosti.

Konstrukci letounu sestrojila pro Nadační fond letadla Metoda Vlacha brněnská dílna Petra Svobody, dokončení se věnovali Petr Tax a Petr Opěla v dílně mladoboleslavského leteckého muzea a v dílnách v Praze, odborným poradcem byl člen nadačního fondu Emil Přádný. Motor instalovali Jiří Hybler a Petr Prskavec, taktéž členové nadačního fondu. Laminátové díly vyrobil Tomáš Souček. Za stavbu letadla nadační fond podle Handlíka zaplatil zhruba milion korun.