Čistota stylu inspirovaná uměleckou školou Bauhaus, asijské patio a podlaha, jež slouží jako plátno pro jižní světlo. To vše nabízí vzdušný mezonetový byt, který se nachází v třípatrovém domě na Dominikánském náměstí v Brně. Ještě před několika lety zde však bylo mnohé zcela jinak. Domov na místě nevzhledného labyrintu půdních místností vytvořil architekt David Prudík za spolupráce kunsthistorika Viktora Prudíka.
Majitel domu, jenž se zabývá obchodem s uměleckými předměty, oslovil brněnského odborníka na doporučení kamarádky. „Z původně malé spolupráce se nečekaně vyklubala rekonstrukce celého domu. Klient totiž chtěl nejprve poradit s fasádou. Pak jsme se domluvili na rekonstrukci přízemí, ve kterém sídlí dva obchody, a posléze došlo i na to ostatní,“ popisuje průběh spolupráce jeden z autorů návrhu David Prudík.
Stavební ruch nakonec zavládl také v podkroví, jež se mělo proměnit v patrový domov investora. Ne náhodou se inspirací pro rekonstrukci půdy měl stát Bauhaus, zvláště pak díla německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Tento geniální tvůrce totiž dal Brnu jeden z jeho největších architektonických skvostů - vilu Tugendhat. I přes oblíbenou moralizující větu investora, „mírněte se pane architekte, vy jste na mne příliš kreativní,“ byla spolupráce pro Davida Prudíka milým osvěžením. „Patřil mezi osvícené klienty a netajil se slabostí pro 20. a 30. léta minulého století či asijské umění. Vše chtěl jednoduché a čisté. Pro byt v podkroví měl standardní požadavky, které zahrnovaly obytný prostor, kuchyni, ložnici a koupelnu. My jsme celý prostor otevřeli a vzhledem k úzké parcelaci jsme umístili koupelnu do ložnice. Jinak bychom museli obětovat celý pokoj.“ Investor souhlasil a sám přišel s řadou nápadů.
Návrat k původnímu
Úzký dům v historizujícím stylu, který z obou stran „utlačují“ o několik pater vyšší sousedé, byl na konci druhé světové války výrazně poškozen. Bomba tehdy strhla čelní fasádu a stropy k náměstí. Při následné opravě prošel celkovou rekonstrukcí, která z něj vytvořila kancelářskou budovu. Šetrná příliš nebyla - z cenných historických prvků byly zachovány pouze klenuté sklepy a schodiště vynášené litinovou konstrukcí. „Před započetím prací na rekonstrukci v roce 2002 byla fasáda domu osazena zdvojenými okny, nahozena brizolitem ve dvou barvách, parter byl obložen zelenou štípanou břidlicí malého formátu, byly instalovány palubkové vstupní dveře v ocelové zárubni. Ve stejném duchu byly upraveny i interiéry - kopilitové příčky, na podlahách linoleum a podobně,“ vypráví David Prudík.
Poslední rekonstrukce dům nevhodných prvků zbavila. Architekti například očistili půdorysy od předchozích nánosů a prostor vyřešili v rámci původních nosných zdí. Někdejší podoba byla navrácena i pískovcovému schodišti. Zcela nově autorský tandem navrhl vstupní parter, výplně otvorů a zmiňovanou půdní vestavbu, která je řešena jako mezonetový byt na míru potřebám a životnímu stylu majitele. Typovým minimem jsou zde jen vypínače, světla a podobně. Vše ostatní bylo vyrobeno na zakázku.
Hra na schovávanou
V prvním podlaží vzdušného mezonetu našla své místo hala, která přechází v obývací pokoj s knihovnou a jídelnu s nezvykle jednoduchou kuchyní. Tvoří ji totiž pouze relativně malá kuchyňská linka, kterou na jedné straně ukončuje sporák a na druhé dřez. Střídmost kulinářského království příjemně vyvažují praktické a přitom rafinovaně řešené úložné prostory. Za zmínku stojí také trojice francouzských oken, díky které moderní interiér kontrastuje s oprýskanými zdmi protilehlých domů. Ložnice majitele s malou šatnou je schována před zraky příchozích v patře, které je přístupné z kuchyně po schodišti.
Ačkoli se příbytek inspirovaný Bauhausem tváří jako 2+1, pravdou je, že jedinou oddělenou místností je toaleta pod schodištěm. Ostatní „místnosti“ jsou spojeny v jeden kontinuální prostor, kterým provází všudypřítomná světle šedá barva a dubové parkety.
Zdi nesvírají ani koupelnu v patře. „Byla pojata jako nedílná součást ložnice prosvětlené patiem s kruhovým otvorem do střechy,“ upřesňuje architekt. Funkce světlíku je samostatnou kapitolou. Díky svému plášti z nerezu totiž do ložnice orientované na sever přináší odraz jižního světla, jež pak promítá na podlahu zajímavé světelné obrazce.
* * *
NÁPADY PRO VÁŠ DOMOV
Vybíráme barvy do kuchyně
Zvolit správně barvy do kuchyně bývá složité. Přece jen s lehčím srdcem přemalujete stěny v pokoji než vyměníte drahé skříňky u kuchyňské linky. I když u minimalistického stylu je to s nimi jednodušší. Strohá bílá a neutrální šedá, případně jiná jednobarevná kombinace minimalistické kuchyni velmi sluší. Hloubku prostoru přitom můžeme zvýraznit tím, že použijeme variace jednoho tónu. Potíže mohou nastat naopak při výběru jednotlivých komponentů. Nemluvě o tom, že svá úskalí má i řešení prostoru, světla a detailů, kterých bývá v místnosti určené k vaření požehnaně. Celé kouzlo minimalistického vzhledu spočívá v kvalitním a hlavně funkčním provedení úložných prostor. Měly by být diskrétní a rozumně organizované, zvláště pokud je v kuchyni málo místa.
Foto: Ota Nepilý
