"V noci se od hudby chvějí zdi a ráno musím často čistit auto od zvratků," říká Dora Garaiová. Budapešť je novou mekkou flámujících turistů, ale místní obyvatelstvo už má dost všeho, co z takové turistiky vyplývá, píše agentura AFP.
Maďarská metropole se díky každodenním nízkonákladovým letům, pintám piva v přepočtu za 39 korun a ubytování za necelých 800 korun stala novým svatostánkem flamendrů z celé Evropy, kteří se tu v zimě v létě baví za pár korun.
V srdci metropole se bývalá židovská čtvrť změnila v neuralgický bod všech výstřelků. Na necelých dvou kilometrech čtverečních tu je soustředěno téměř 800 barů, nočních podniků a restaurací. Polovina z nich ještě před pěti lety neexistovala.
Podle Garaiové, mladé obchodnice, která vždy žila v této čtvrti s krásnými budovami z 19. století, je tato změna, ještě horší než v Barceloně a Amsterodamu, nesnesitelná.
Kromě hluku, zvratků, močení a odpadků jsou všední součástí čtvrti drogoví dealeři a prostitutky.
"Nechci na takovém místě vychovávat své děti," zdůrazňuje mladá žena, jež předsedá sdružení místních obyvatel, kteří jsou touto situací pobouřeni. "Jednají s námi jako se škarohlídy, ale my jsme jen normální lidé, kteří chtějí v noci spát," vysvětluje.
Ve čtvrti sousedící se synagogou stále bydlí nejméně 15 tisíc osob. Ale 18 procent z nich se hodlá přestěhovat kvůli rušení nočního klidu, uvádí se ve studii budapešťské Korvínovy univerzity.
Počet turistů v Budapešti se za posledních osm let téměř zdvojnásobil a loni dosáhl 3,5 milionu. A zájmy návštěvníků, které kdysi přitahovalo kouzlo Paříže střední Evropy, se zásadně změnily. Podle Melanie Smithové z Korvínovy univerzity jsou dnes hlavními důvody cesty do Budapešti levný alkohol a možnost flámovat.
Noční život čtvrti, kde dříve bylo jen několik barů v polorozpadlých budovách, nabral neuvěřitelných obrátek: některá zařízení pojmou až 2000 osob.
Průvodce vybavený megafonem směruje v noci skupinu turistů do jednoho nočního podniku. "Jste připraveni to roztočit?" křičí a pak vysvětluje, že se nespokojení starousedlíci musejí přestěhovat.
Garaiová a její sdružení, které má přes 1000 členů, mají jiný názor. "Mnoho lidí bydlí v sociálních bytech a nemohou se tak jednoduše odstěhovat. A navíc, to se máme stěhovat jen proto, že sem někdo na pár dní přijede vyvádět?" říká.
Prostřednictvím internetových portálů se také šíří pronajímání bytů, a tak rozjaření turisté ruší místní. "Jednou v noci hledal jeden Angličan svůj byt a zvonil u všech dveří," stěžuje si jeden z obyvatel.
Garaiová a její sdružení se snaží dosáhnout toho, aby radnice vytvořila zónu daleko od rezidenčních čtvrtí, kde budou moci turisté bez zábran slavit. Také chtějí, aby bary musely zavírat o půlnoci, zatímco dnes mohou mít otevřeno až do šesti do rána.
Takové opatření by však znamenalo podstatné snížení zisku, soudí Ábel Zsendovits, majitel baru Szimpla Kert. "Situace v ulicích se skutečně stala nesnesitelnou, avšak pokuty za přestupky, více policistů, čištění od zvratků a veřejné toalety by ji mohly zlepšit," soudí.
Radnice této čtvrti rovněž uvažuje o možnosti uspořádat referendum o zavírací hodině podniků.
Vzhledem k "propletenci byznysu a politiky" Smithová pochybuje, že bude takové opatření schváleno. Tím spíš, že rostoucí počet opuštěných bytů ve čtvrti odkupují investoři, aby z nich udělali zábavní podniky pro turisty.
