Znamení vepře
Číňané slaví nástup nového lunárního roku symbolizujícího štěstí a bohatství

Čína a čínské komunity po celém světě modlitbami v chrámech, rodinnými hostinami a ohňostroji vítají příchod nového lunárního roku. Ten se ponese ve znamení vepře, který v čínské kultuře symbolizuje štěstí a bohatství, píše agentura AFP.

V pevninské Číně během uplynulého týdne stamiliony lidí pracujících či studujících ve velkých městech odcestovaly auty, vlaky, autobusy a letadly do svých domovských oblastí, aby Nový rok oslavili se svými příbuznými a přáteli. Úřady předpokládají, že během čtyřicetidenního období kolem Nového roku lidé v Číně uskuteční 2,99 miliardy cest, což je o 0,6 procenta více než loni.

V Pekingu a dalších čínských velkoměstech zely podle agentury AFP ulice nezvyklou prázdnotou a mnoho obchodů a restaurací zůstane až do příštího týdne zavřených. Zaplněny jsou naopak ve městech trhy s květinami a suvenýry. V Hongkongu si místní obyvatelé na stáncích vybírali orchideje a rozkvetlé větvičky broskvoní, aby si jimi vyzdobili domovy. Jiní se tlačili u pultů s polštáři a taškami s obrázky prasete či s plyšovými hračkami na stejné téma.

V Malajsii představují etničtí Číňané čtvrtinu obyvatelstva, dalších 60 procent populace se však hlásí k islámu, a tak se některá nákupní centra rozhodla dekorace připomínající rok vepře nevystavovat. Muslimové totiž považují prase za nečistého tvora.

Stejně jako v Malajsii je i v nejlidnatější muslimské zemi světa Indonésii lunární Nový rok státním svátkem, protože i na indonéském souostroví žije početná čínská menšina. Také ve Vietnamu, v Koreji nebo v Singapuru patří k nejvýznamnějším svátkům roku.

Indonésie, Singapur, Thajsko a Japonsko jsou také letos nejvyhledávanějšími cíli Číňanů, kteří se v době novoroční dovolené rozhodli vydat do zahraničí. Do ciziny letos na svátky jara zamíří sedm milionů čínských turistů, odhaduje čínská cestovní kancelář Ctrip.

Známá dominanta japonské metropole Tokijská věž se stejně jako slavná budova Opery v australském městě Sydney u příležitosti oslav lunárního Nového roku rozzářily červeným světlem. Červená je barvou štěstí a života a má zajistit požehnaný rok.

Červenou barvu mají i obálky s penězi, jimiž se lidé na Nový rok v Číně obdarovávají. Na jídelníčku na rodinných hostinách zase nesmí chybět tradiční pokrm ťiao-c', tedy taštičky plněné masovou nádivkou se zeleninou. Oblíbenou zábavou je novoroční odpalování rachejtlí a ohňostrojů, ačkoli úřady ve velkých čínských městech či v thajské metropoli Bangkoku vyzvaly občany, aby se této kratochvíle kvůli znečištěnému ovzduší zřekli. V Čuangské autonomní oblasti Kuang-si na jihozápadě Číny otřásla obchodem se zábavní pyrotechnikou exploze, která si vyžádala pět mrtvých, napsala agentura AP.

S novým poznatkem k roku vepře přišli čínští archeologové. Ti zjistili, že Čína byla jednou z prvních oblastí na světě, kde byla před zhruba 9000 lety prasata domestikována. Stalo se tak přibližně ve stejné době, kdy s domestikací prasat začali na území dnešního Turecka, napsala agentura Nová Čína. Podle archeologů o tom svědčí výzkum prasečích kostí nalezených v provincii Che-nan.

Zatímco spojenci Pekingu jako pákistánský prezident Árif Alví a kambodžský premiér Hun Sen zaslali do Číny novoroční pozdravy, tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen svátku využila ke zdůraznění demokratických hodnot a lingvistického pluralismu na ostrově. "Na Tchaj-wanu ctíme kulturní tradice," řekla ve videonahrávce, v níž pronesla novoroční pozdrav v pěti různých jazycích a dialektech: standardní čínštině, tchajwanštině, jazyce hakka, teochew a kantonštině.

Úřady v pevninské Číně jsou naopak dlouhodobě obviňovány kritiky režimu a menšinami, že prosazují standardní čínštinu na úkor ostatních jazyků a dialektů, připomíná agentura AFP.