Vzdělání
Čínští rodiče se bouří proti domácím úkolům

Otrávená z neustálé nutnosti pomáhat synovi s každodenní zátěží domácích úkolů se devětatřicetiletá paní Wang připojila k milionům dalších rodičů volajících v Číně po čemsi, co by ještě před několika lety bylo pokládáno za nepředstavitelné - zrušení domácích úkolů. Tato kampaň se soustřeďuje na frustraci rodičů, kteří jsou přesvědčeni, že by neměli trávit večery řešením aritmetických příkladů nebo recitováním složitých větných staveb, když by se místo toho mohli dívat na seriál nebo si číst časopis.

Kampaň spustil lavinovitě se šířící vzkaz na internetu, nazvaný "Bože, co jsem udělala špatně, že musím řešit domácí úkoly se svými dětmi?" Na serveru Sina Weibo, který je čínskou obdobou Twitteru, ho zhlédly miliony lidí a rodiče se nahrnuli na sociální sítě, aby se podělili o vlastní příběhy.

Od té doby už tři čínské provincie vydaly nařízení zakazující školám dávat dětem domácí úkoly, do nichž se musejí zapojit i rodiče.

Před třemi lety rodina paní Wang utratila celoživotní úspory, aby se mohla přestěhovat do lepší čtvrti, kde mohli dát syna, jemuž je nyní devět let, zapsat do elitní základní školy, jež nicméně vyžaduje dlouhé hodiny učení. Jako většina čínských rodičů i paní Wang věřila, že pro rodinu dělá maximum, když synovi pomáhá získat nejlepší známky, které bude potřebovat, aby se dostal na špičkovou střední školu. Ale když musí večer co večer synovi pomáhat s úkoly, aby splnil školní požadavky - obvykle po vlastní desetihodinové směně v rušné pekingské kanceláři -, připadá teď elitní škola paní Wang jako zdroj konfliktů v její domácnosti a jako největší žrout jejího času.

"Občas to jediné, na co v práci dokážu myslet, jsou jen úkoly mého syna," cituje list The Daily Telegraph paní Wang, která uvedla pouze své příjmení.

Čínské sociální sítě jsou plné příběhů od rodičů sdílejících své zkušenosti o tom, jak si pravidelně křikem a jekotem na potomky probíjejí cestu domácími úkoly. V jednom ze vzkazů stojí: "Když jsem se jako malá vrátila ze školy, rodiče se dívali na televizi a já jsem si dělala úkoly. Teď, když přijdu z práce, pořád musím ještě udělat domácí úkoly."

Další rodiče píší, jak jim stres spojený s domácími úkoly způsobil vážné zdravotní problémy nebo je dohnal na pokraj šílenství. "Přijde čas dělat domácí úkoly a celá čtvrť už ví, že budu řvát," uvádí jeden z nich.

Přitom to byl právě nesouhlas rodičů, co zmařilo předchozí pokusy vlády zmírnit v Číně tradičně vysoký tlak ve vzdělávacím systému. Před čtyřmi lety byl spuštěn program nazvaný "šťastné vzdělávání", ale mezi rodiči se zvedl odpor proti snižování počtu domácích úkolů, které v Číně dětem průměrně trvají denně tři hodiny. To je dvojnásobek celosvětového průměru.

V důsledku toho sevřela reforma z roku 2013 učitele mezi dva mlýnské kameny. Školské úřady jim nařizovaly ubrat, zatímco rodiče vyžadovali větší tlak na děti. Učitelé to vyřešili šalamounsky - více zapojili do náročných úkolů rodiče.

Věci však nešly docela podle plánu. "Roztočil se začarovaný kruh, protože žáci nosili domácí úkoly pečlivě vypracované s pomocí rodičů, a tak jim učitelé začali dávat ještě náročnější zadání," svěřil se jeden z učitelů. Někteří rodiče se pak rozhodli začít posílat své děti do některé z čím dál tím početnějších nákladných "po-školních" institucí, kde si děti udělají úkoly, než si je přijdou vyzvednout.

Paní Wang ale našla jiné řešení. Když se vrátí domů z práce, shodí boty, uvaří si šálek zeleného čaje a převlékne se do pyžama. A odmítá dovolit, aby synovy školní úspěchy či neúspěchy narušily jejich vzájemný vztah nebo pohodu v domácnosti.