Výročí atentátu
Ferdinand d'Este se vrací do Sarajeva. Zoufalství i byznys

"Ano, opravdu jsem Gavrilo Princip! A nevím, jak ten letošní rok vůbec přežiju!" Jmenovec a vzdálený příbuzný pachatele sarajevského atentátu, který se stal impulsem k rozpoutání první světové války, je zoufalý z pozornosti, kterou vyvolává.

Drobný jednašedesátiletý muž s prošedivělými vlasy jedná se zákazníky, kteří by chtěli uspořádat seminář v jeho malém hotelu M3 na předměstí Sarajeva, a přitom se snaží pokud možno uniknout novinářům.

Gavrilo Princip rychle sebere svou krabičku cigaret a ztrácí se v provozní části hotelu. Odmítá jakýkoli rozhovor o svém prabratranci, který 28. června 1914 spáchal atentát na následníka rakouskouherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. "Omluvte mě, mám moc práce a nepotřebuji reklamu," říká.

Asi deset kilometrů odsud, ve čtvrti s rakouskouherskou architekturou v centru města, vsadila mladá podnikatelka Emela Burdzovičová naopak na sté výročí atentátu a otevřela si tu hotel František Ferdinand s butikem, kde vše připomíná první světovou válku.

"Kromě obležení města (za války v Bosně v letech 1992 až 1995) to je právě atentát z roku 1914, který do Sarajeva přitahuje turisty z celého světa," říká bývalá novinářka.

Hned při vstupu do budovy upoutá návštěvníka velký portrét arcivévody oděného do vojenské uniformy a shlížejícího na diváka melancholickým pohledem. Jeho knír se špičkami otočenými vzhůru se stal značkou tohoto malého hotelu.

Hotelové pokoje jsou pojmenovány podle aktérů sarajevského atentátu: podle arcivévodského páru, podle atentátníka a jeho organizace Mladá Bosna, ale také podle významných bitev první světové války, jako byla bitva o Gallipoli nebo u Verdunu. Na stěnách visí portréty, obrazy válečných scén.

"Jsou tady jenom fakta," ujišťuje Emela. Na Balkánu a především v Bosně se však právě o historickém pohledu na atentát živě diskutuje.

Pro Srby byl Gavrilo Princip hrdina, který usiloval o osvobození z jařma rakouskouherské říše. Pro Muslimy, pro něž je nemyslitelné, aby považovali Srba za hrdinu, to byl terorista.

"Tyto diskuse nám přicházejí vhod. Čím více jich je, tím lépe pro naše obchody. Naším cílem bylo ukázat na stěnách hotelu příběh Sarajeva, který je všude ve světě známý. Vybrali jsme si událost, která právě letos vyvolává mnoho sporů a emocí," vysvětluje Emela.

Na konec června, kdy se bude připomínat atentát, který stál život následníka trůnu a který byl podnětem k rozpoutání první světové války, v níž zahynulo deset milionů vojáků a 20 milionů jich bylo zraněno, je již rezervováno 55 pokojů.

Příběh lásky mezi Františkem Ferdinandem d'Este a Žofií Chotkovou zase inspiroval Adnana Smajiče k tomu, že pojmenoval svůj čajový salon Franz&Sophie.

"Naše město poznamenaly tyto historické osobnosti. Jejich život přinesl změny do tehdejší velmi konzervativní evropské společnosti, ale oni si toho nebyli vědomi," prohlašuje bývalý lékař, jenž se stal expertem přes čaj.

"Všichni, kdo vedou ideologické boje, by sem měli přijít, vypít si šálek čaje a zjistit, že je rovněž možné hovořit o této epoše z jiné perspektivy," poznamenává s úsměvem Smajić.
Poté, co byla po 450 let pod nadvládou osmanské říše, se Bosna na čtyřicet let, od roku 1878 do roku 1918, stala součástí rakouskouherské monarchie. O sto let později má Sarajevo kavárnu Von Habsburg.

"Myslím, že to byla epocha civilizace našeho národa, který se tehdy otevřel směrem na západ. Z malého městyse se Sarajevo stalo městem," soudí číšník Samir Divjan.