Skok z 39 kilometrů
Létající skokan Felix a jeho životní výzva

Nedávno překonal rychlost zvuku. Ze své slávy si přesto nic nedělal. Felix Baumgartner tehdy prohlásil, že za měsíc o něm lidi stejně nebudou vědět. Měl pravdu. Bohužel.

Právě Felix Baumgartner si nezaslouží, aby se na něj za pár dní zapomnělo. Svému záměru věnoval sedm let úsilí. Ano, tak dlouho trvala příprava na skok z výšky zhruba 39 kilometrů. A to už vůbec nepočítáme jiné ostré kousky, do kterých se pustil předtím. Jeho cílem se postupem času stalo jenom jedno: překonat rychlost zvuku a stát se vůbec první člověkem na světě, který něco takového dokáže. Nejprve se o to pokusil z 22, pak z 29 kilometrů, ale ani jednou to nestačilo. A tak musel ještě výš.

V neděli 14. října tohoto roku mu to konečně vyšlo. A na chvíli se dočkal i oněch ovací, o které se vlastně ani tak nesnažil. Dokonce byl takový grand, že svému předchůdci Joeu Kittingerovi (je zároveň i jeho koučem a mentorem), který od roku 1960 držel světové prvenství ve volném pádu skokem z výšky 31 kilometrů, přenechal přece jen jeden triumf, a to v délce volného pádu. Kittinger totiž plachtil vzduchem sice z menší výšky, ale zato o 17 vteřin déle. "Chtěl jsem, aby mu tahle výhra zůstala, vždyť si ji zaslouží," řekl k tomu Felix a neskrýval své nadšení.

Splnit si svůj sen

Otázka pro tuto chvíli je, co bude s Felixem dál. Když před časem řekl: "Miluju výzvy a výzva překonat rychlost zvuku je pro mě tou největší v mém životě," netušil, že si ji splní už ve svých 43 letech. Stalo se, ale co teď dál... Ne nadarmo psychologové říkají, že splnit své sny si člověk má co nejpozději, protože se tak lépe vyrovná se situací, že už žádné nemá.

Upřímně řečeno - věk 43 let není zrovna pozdní, zvlášť pro chlapa ne. Felix se zatím tváří, že na tuhle strunku drnkat nebude. "Mám toho hodně na práci, chtěl bych se třeba oženit a hodně se věnovat rodině." Ať o tom člověk přemýšlí, jak chce, pořád mu to k člověku, který zasvětil život nebezpečí a adrenalinu, nesedí. Jako by to bylo málo. Jenže rodák ze Salcburku se tváří, že to opravdu vážně myslí.

"Když se celý život touláte po světě, rozhodně máte pocit, že je čas zůstat doma a žít tak nějak víc normálně," prozradil rakouskému tisku a na otázku, jak dlouho mu to vydrží, jen pokrčil rameny a usmál se: "Uvidíme."

Klaustrofobik ve skafandru

Felix Baumgartner snil o tom, že bude létat, už jako malé dítě. To není tak zvláštní, sní o tom v jistém věku každý. Jenže ne všichni se toho držíme jako klíště. Felix takový byl. Už ve svých 16 letech se začal věnovat exhibičnímu skydivingu pro Red Bull. V roce 1999 se stal prvním člověkem, který si skočil z Petronas Twin Towers v Kuala Lumpuru. Pak už se začal specializovat na volné pády a hlavně se zaměřil na svůj cíl překonat rychlost zvuku. Nacestoval kvůli tomu tisíce kilometrů, utratil miliony. Kvůli dlouhým pobytům ve speciálních kapslích a skafandrech se u něj projevila klaustrofobie a on musel začít docházet k psychiatrovi. Trpělo tím celé jeho okolí, ale jak sám říká, stálo to za to. Za co má ale stát to, co bude následovat?

Umírněný diktátor

Felix Baumgartner už mnohokrát potvrdil, že s nebezpečným stylem života je konec. Spekulovalo se o tom, že by se mohl vrhnout i do politiky, protože ho tento svět zcela zjevně zajímal. Podobné řeči ale zarazil ještě v plenkách on sám prohlášením, že rozhodně nehodlá jít ve stopách Arnolda Schwarzeneggera. "Je přece víc než jasné, že v demokracii nemá žádný politik skutečnou šanci něco ovlivnit. Kdyby bylo po mém, vsadil bych na umírněnou diktaturu," prohlásil v médiích a přesvědčil tak mnohé, že bude lepší hledat pro něj jiné uplatnění.

Momentálně chystá veselku, a tak by mu stejně na politiku asi nezbyl čas. Jeho vyvolenou se stala bývala Miss Rakouska Nicole Öttlová, kterou zná už dlouho, ale vzít si ji pořád jaksi nestihl. Zároveň by oba rádi povili i potomka, což rozhodně nikoho nemůže překvapit. S takovou krasavicí po boku se mu lidé spíš diví, že už malých Bamgartnerků neběhá po světě nejméně pět.

Být něco platný

A jak bude svou rodinku Felix živit? Rozhodně reklamou - pořád ještě je o něj zvláště mezi rakouskými firmami solidní zájem. A až utichne? "Myslím, že bych rád pomáhal lidem jako člen horské služby u nás v Alpách," prozrazuje s malým uzarděním Felix svůj další cíl. Není možná tak velkolepý a úžasný jako překonat rychlost zvuku, ale je sympatický. Stejně jako Felix sám. "Tahle práce mi připadá smysluplná. Navíc cítím, že v ní můžu být i něco platný. A to je důležité." Nepřeju si to ani trochu, ale kdyby se mi, nedej bože, někdy něco v Alpách stalo, rozhodně by mě potěšilo mít vedle sebe někoho, o kom člověk ví, že cesta do nemocnice s ním skutečně nebude dlouho trvat.