Na první pohled vám to může přijít jako ne až tak výjimečné seskupení obrovských kamenů, navršených na sebe. Jenže tohle nejsou obyčejné ruiny: pozůstatky megalitických chrámů Ggantija na ostrově Gozo jsou o mnoho starší než egyptské pyramidy a Malťané se tak nikoli bez důvodu mohou chlubit, že na jejich ostrovech najdete nejstarší dochované stavby na světě.
Otázky bez odpovědí
Dva chrámy ve Ggantiji (výslovnost: Žgantýja) představují nejlépe dochované struktury z celkem šesti skupin megalitických chrámů Malty a zároveň jsou nejstarší. Stavby ve Ggantiji („Věži obrů") vznikly v rozmezí 3600 až 2500 let před Kristem, ale tato přibližná datace představuje téměř jediný fakt, kterým si jsou archeologové jisti.
Téměř nic totiž není totiž známo o stavitelích těchto ohromných staveb a i o jejich účelu existují jen dohady - zřejmě sloužily k uctívání nějakých božstev a přinejmenším některé byly původně zastřešeny. Maltské chrámy byly každopádně budovány v několika fázích a zatím se nepodařilo najít důkazy o kulturním spojení jejich dávných stavitelů s jinými neolitickými kulturami v oblasti Středomoří.
Chrámy ve Ggantiji stojí v otevřené krajině ostrova Gozo, menšího z dvou hlavních maltských ostrovů. Když přijdete do areálu, nejprve spatříte mohutnou kamennou zeď,
Megalitické chrámy na Maltě |
 Zápis na seznam UNESCO: 1980, rozšíření 1992Hlavní důvod ochrany: patří mezi nejstarší dochované stavby na světě. Doprava: vzdálenosti na Maltě jsou krátké - do blízkosti všech chrámů se dostanete veřejnými autobusy, resp. vypůjčeným autem během několika desítek minut. Mezi ostrovy Malta a Gozo jezdí trajekt. Čas na prohlídku: na jeden chrámový komplex přibližně hodinu. Další památky UNESCO na Maltě: město Valletta, Hypogeum Hal Saflieni |
Ostatní megalitické stavby se nacházejí poblíž jižního pobřeží hlavního ostrova Malta a chrámy v Tarxienu jsou dokonce obklopeny okolní moderní zástavbou. Ruiny Tarxienu se vyznačují precizně opracovanými kamennými bloky a i po tisícovkách let tu lze rozeznat kamenné reliéfy - vedle motivů spirál tu uvidíte i zvířata, například býky. Postava v nadživotní velikosti snad představovala nějakou bohyni plodnosti. Ale bylo tomu tak doopravdy?
Není vápenec jako vápenec
Chrámy v lokalitě Hagar Qim (asi 3600 až 3200 let před Kristem) vystavěli jejich tvůrci z místního poměrně měkkého vápence - snad proto, že se snadněji opracovával. Z tohoto důvodu stavby v Hagar Qimu během věků zvětraly více než jiné, přesto tu dodnes můžete spatřit monumentální zeď, která ohrazovala nádvoří; průchodem ve zdi pak vstoupíte do vlastního chrámu.
To stavitelé v 500 metrů vzdálené Mnajdře už byli poučenější a použili tvrdší kámen. I proto se Mnajdra dochovala v lepším stavu (tamější chrámy jsou ale také o něco mladší než v Hagar Qimu). Při pohledu shora připomínají půdorysy tří chrámů Mnajdry motýlí křídla a i tady je plno věcí obestřeno tajemstvím. K čemu asi sloužily tajné komory zapuštěné do silných zdí chrámů a otevřené do interiéru jen malými okénky?
Kam vedly ty koleje?
Není divu, že nezodpovězené otázky o původu a účelu maltských megalitických staveb vyprovokovaly různé fantastické hypotézy a mezi „záhadology", kteří se tato tajemství pokoušeli rozplést, nechybí ani Erich von Däniken.
Mezi maltská mystéria patří paralelní rýhy vyryté na mnoha místech do skalního podloží; podle některých teorií to jsou dávné stopy po jakýchsi saních či povozech, na kterých mohly být přepravovány obrovské kamenné bloky na stavbu chrámů. I tato konstrukce má ovšem chybičku. Takových „kolejí" je na Maltě sice mnoho, místy se dokonce křižují a větví, ale jako na potvoru je nikdy nenajdete v místech megalitických chrámů - navíc jsou dnes zčásti zanořeny pod mořskou hladinou...
Foto: Vít Štěpánek
