Smetí útočí
Plastový sajrajt na plážích Mallorky děsí turisty i ekology

V malebných zátokách a na plážích s jemným pískem na Baleárských ostrovech zažívají turisté i místní obyvatelé už několik týdnů nepříjemná překvapení - ohromné množství plastů a další smetí lidem kazí radost z koupání. Během několika dnů se pláž proměnila z ráje na skládku odpadu, říká Alberto Espejo, který na videokameru natáčí otřesný pohled na zátoku Cala Vella poblíž obce Maioris na jižním pobřeží Mallorky. "Každým rokem je to horší," stěžuje si rodilý Mallorčan a vyzývá úřady k okamžitému zásahu.

O několik dní později se sejde dobrý tucet dobrovolníků a sbírá odpad do pytlů. Je to ale sisyfovská práce. Plastiková záplava mezitím dospěla na pláž ve vesnici S'Estanyol o několik kilometrů dál. A také na desítky dalších zátok na ostrově, především na jihu a jihozápadě, stěžují si místní i turisté na děsivé množství nečistot v moři.

Mallorská ekologická organizace GOB už dříve bila na poplach a zveřejnila fotografie z národního parku na ostrůvku Cabrera, asi 12 kilometrů od Mallorky. Snímky ukazují mimo jiné nechutnou kaši nečistot naplavenou na břeh a mnoho sáčků od mléka z alžírské továrny. Velké množství odpadu se prý objevilo také u pobřeží Ibizy.

Mluvčího organizace GOB Toniho Muňoze to nepřekvapuje. Je dávno známo, že země na severu Afriky, především Alžírsko, mají obrovský problém s likvidací odpadu. Velké části pobřeží tam jsou plné odpadu, který dříve či později odnesou vlny, potvrzují rovněž alžírští ekologičtí aktivisté. Ne nadarmo prý elita země tráví léto v Tunisku, kde jsou pláže čistší.

To, že tolik odpadu zdolá vzdálenost přes 250 kilometrů mezi alžírským pobřežím a Baleáry, lze podle Muňoze přičíst setrvalému jižnímu větru. Nový ale tento jev není, říká Josep Maria Aguiló z baleárského úřadu pro vodu a životní prostředí (Abaqua), který koordinuje nasazení takzvaných popelářských člunů kolem Baleárských ostrovů.

"Sáčky od mléka jsme našli už v roce 2004, kdy ministerstvo životního prostředí spustilo službu čištění pobřeží," řekl Aguiló. Rozčiluje ho, že noviny píší o znečištění, jaké tam dosud nebylo. To je podle něj přehnané a škodí to pověsti Mallorky jako ostrova dovolených.

Je ale celkem jasné, proč právě letos na pláže dorazilo obzvlášť velké množství odpadu. Už několik týdnů totiž fouká takzvaný termický vítr od moře na pevninu. Stačí tři nebo čtyři dny severního větru a naplaveniny se vrátí na širé moře, kde je nikdo neuvidí.

V Aguilových očích je aktuální situace dokonce pozitivní. "Naše čluny posbírají mnohem více nečistot než loni," pochvaluje si. V současnosti vyplouvá díky optimálním povětrnostním podmínkám každý den 33 člunů na odpadky, z nich 15 na Mallorce, po osmi na Menorce a Ibize a dvě na Formenteře.

Kromě toho budou čluny letos nasazeny o měsíc déle než obvykle, totiž od začátku května do konce září, na což baleárská vláda vynaložila 1,1 milionu eur (téměř 30 milionů korun).

Přesto se rozsah zaneřádění plasty takřka nedá zvládnout, obává se bioložka Marina Sanzová-Martínová z mallorského Institutu pro mořský průzkum Imedea. Vědkyně spolupracovala na první podrobné studii o znečištění Středomoří plasty. Před dvěma lety proto byly na 28 místech s pomocí hustých sítí odebrány vzorky. Výsledky z Baleárských ostrovů vyvolávají obavy - zvláště vysoký je stupeň znečištění jižně od Formentery s až 2500 gramy plastu na čtvereční kilometr.

Nelze si to ale podle vědkyně představovat jako "plastový koberec z alžírských sáčků od mléka a plechovek od coly". V mallorských médiích se přitom opakovaně hovoří o koberci z odpadu. "To je naprosto absurdní," upozorňuje Sanzová-Martínová. U odhaleného plastu jde většinou o nepatrné částečky, z 83 procent menší než pět milimetrů. Právě ty ale mohou na ekosystému napáchat největší škody. Jednak kvůli nim umírají mořští živočichové, jednak umělá hmota přes potravinový řetězec končí na našich talířích.