Do Otrokovic na Zlínsku po osmdesáti letech opět přiletěl historický letoun Lockheed Electra, se kterým absolvoval obchodní cestu kolem světa Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Posádka přivezla i trikoloru, kterou měl tehdy na svém saku pilot letadla Jan Šerhant. Je na ní nápis Let kolem světa 6. 1. 1937 až 1. 5. 1937. Přílet legendárního stroje sledovaly tisíce návštěvníků.
Podle pilota Milana Vacíka letoun Lockheed Electra představoval ve své době vrchol letecké techniky. "Je ale třeba říct, že to byla především obchodní cesta. Podařilo se přivézt spoustu nových kontraktů. Pro české letectví je to jeden z největších prvorepublikových počinů," míní Vacík. Rekonstruované letadlo přiletělo do Česka před dvěma lety z USA. Koupil ho majitel internetového portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič.
Letadlo je součástí jeho muzea Točná v Praze. Electru použila i Amelie Earhartová pro svůj nedokončený let kolem světa. Dosáhne rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu a kapacitu nádrží má 980 litrů. Uveze dva piloty a desetičlennou posádku. "Z pohledu nás jakožto profesionálních pilotů je řízení letadla trošičku obtížnější. Ale zase se v té době tolik nepospíchalo," uvedl druhý z pilotů Nikola Lukačovič.
Letadlo nelétalo ani přes Tichý ani přes Atlantický oceán. "Vždycky se to v přístavu rozebralo a jeřábem naložilo na palubu nějakého zaoceánského parníku. Odhadujeme, že úseky měly maximálně 2,5 až tři hodiny. To je to, co umožňuje kapacita nádrží," dodal Vacík. Letadlo bylo vyrobeno v roce 1937 a dodáno firmě Baťa jako náhrada za jiný letoun stejného typu poškozený při nouzovém přistání v Chicagu na cestě kolem světa.
S novým letounem OK-CTB Jan Antonín Baťa cestu dokončil a začátkem května 1937 přistál v Otrokovicích. Cesta měla pro firmu velký význam. "Měla velmi motivační důsledek pro ostatní Baťovce ve světě, Jan se s nimi potkal. To, že získal spoustu dalších zakázek, viděl ta místa, přesně odpovídalo baťovské filozofii. Zvednout se, jít se podívat, jak to funguje jinde, a tomu přizpůsobit celou strategii firmy, protože každý trh se lišil," uvedla Gabriela Culík Končitíková ze zlínské Nadace Tomáše Bati.
Tomáš Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké havárii, letadlo se zřítilo v husté mlze krátce po startu v Otrokovicích. Místo ve vedení firmy zaujal Jan Antonín Baťa (1898 až 1965). Národní soud v Československu ho označil po druhé světové válce v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Jan Antonín žil až do konce života v Brazílii. Jeho jméno bylo očištěno až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
