Sekvoje: za <span>mamutími stromy</span> do kalifornských hor

Putování do království obrů rostlinné říše čeká na cestovatele, kteří se vydají do amerického národního parku Sequoia. V zelené záplavě Sierra Nevady se připravte na setkání s největším živým organismem naší planety.

Sierra Nevada leží ve slunné Kalifornii, částečně zasahuje i do Nevady. Z džípu, který šplhá silnicí teprve na úpatí, však připomíná spíše deštný prales afrického vnitrozemí. Zelené koruny vytváří neproniknutelnou kudrnatou houštinu, ze níž čas od času pronikne stříbřitá skála mířící špičkou k nebi. Z lesů se kouří, těžké mraky se převalují a chvílemi propustí pár slunečních paprsků. Vchod do parku střeží indián. Bohužel jen dřevěný.

Po prudkém sjezdu otevřenou krajinou vjedete lesa - a najednou je vidíte. Sekvoje. Tyčí se, tiché a majestátní, všude kolem, průměr jejich kmene je větší než délka auta. Obyčejné stromy vedle nich vypadají jako trpaslíci. A co teprve turisté. Jako malé děti pobíhají od kmene ke kmeni, snaží se ho obejmout, ale obsáhnou rukama sotva desetinu obvodu.

Generál Sherman

Pýchou parku je Generál Sherman - co do objemu největší živý organismus na Zemi. Je vysoký 83 metrů, kmen má u země obvod přes 31 metrů. Odhaduje se, že gigant obsahuje asi 1 400 metrů krychlových dřeva o hmotnosti 2 145 tun. Z množství vody, která by se vešla do jeho kmene, by čtyřčlenná rodina  žila tři roky - včetně praní, vaření či sprchování. Vyfotit tohoto obra je nemožné. Ať děláte, co děláte, vždycky v záběru kus chybí.

O kus dál leží v lese padlý strom - ne, není to strom. Je to jedna z větví, která Generálovi kdysi upadla, jenže je o velikosti největšího stromu, jaký uvidíte v Evropě. Přesto tento sekvojovec není nejvyšším stromem planety. Tím je jeho štíhlejší příbuzná, sekvoje vždyzelená. Kmen je proti sekvojovci „tenký", zato do výšky ho hravě předstihne. Nejvyšší sekvojí je v současnosti Stratosphere Giant, která měří přes 112 metrů a najdete ji v sousedním parku Humboldt Redwoods State Park. Stromy, které byly pokáceny v 19. století, však měly i 144 metrů.

Z hlavičky špendlíku tunelem pro auta

V návštěvnickém centru si můžete koupit plechovky se semínky sekvojí uchovanými v úrodné rašelině. Otázka je, jestli se vám podaří z miniaturních kuliček o velikosti špendlíkové hlavičky něco vypěstovat. Sekvoje jsou velmi citlivé a náročné na půdu, i proto jich je tak málo a na velmi omezeném území - kromě Kalifornie a Oregonu se nikde jinde v přírodě nevyskytují. Není divu, dorůst současné úctyhodné výšky jim trvalo dva až tři tisíce let. Přesto se už dříve dařilo tyto stromy uměle vysazovat, v Evropě sloužily jako okrasná dřevina a i v Česku máme tři zástupce - v Ratměřicích na Benešovsku a v Chabaních u Uherského Hradiště.

Naučná stezka v centrální části parku, takzvaném Giant Forest (kde vedle sebe najdete devět nejmohutnějších stromů planety), skýtá spoustu možností, jak si reálně „osahat" rozměry sekvojí. Můžete se s roztaženýma rukama a nohama přitisknout na obrovský plát, který byl odříznut z padlého stromu, jako když krájíte kolečka salámu. Budete připomínat mouchu rozplácnutou na skle. O kus dál je jakési dlážděné náměstíčko - až při důkladnějším pohledu zjistíte, že jde o do kamene otisknutý půdorys Generála Shermana. Kousek od muzea (v němž je jedna místnost vybudována z vykotlaného kmene sekvoje) leží padlý strom s vyhloubeným průchodem. Ještě známější je tunel Log v jiném kmeni, tím projedou i auta. Že je vnitřek sekvoje útulným příbytkem, objevili indiáni a lesní zvířata.

Zapalte les

Vzácnost sekvojí, na jejichž úbytku se v době dobývání Západu vydatně podíleli dřevorubci, stvrdili Američané už v roce 1890, kdy byl park založen. Je to po Yellowstonském národním parku druhý nejstarší park v USA. Dnes je spravován společně se sousední rezervací pod jednotným názvem Sequoia and Kings Canyon National Parks.

Strážci parku provozují mimo jiné jednu zdánlivě podivnou věc - zakládají v parku požáry. Zní to neuvěřitelně, ale oheň je to, co sekvojím pomáhá. Díky němu shoří rostliny v blízkosti stromu, a ten se tak nemusí dělit o živiny v půdě. Popel ji navíc zúrodní a vlivem žáru popukají semena, která v čerstvé půdě mohou začít klíčit. Samotný strom je před ohněm chráněný. Jeho kůra je někdy skoro metr silná a plná vody, takže oheň neprohoří až na dřevo.

Sequoia však nejsou jen stromy. Ani tady nejde zapomenout na přítomnost divokých zvířat. Na krotkou vysokou, která se poklidně pase ve stínu gigantů, si zvykneme rychle. Horší je to s tabulkami upozorňujícími na nebezpečí setkání s medvědem nebo pumou. Co v takovém případě dělat? Nápis radí jasně: Nekřičte, neutíkejte. Malé děti vezměte na ramena. Pomalu couvejte.