Světové dědictví UNESCO: prestiž i závazek

Co mají společné historické centrum Říma, buddhistický chrám Borobudur, národní park na Galapágách či egyptské pyramidy? Zdánlivě ne mnoho - až na to, že všechna tato místa jsou součástí prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

NOVÝ SERIÁL NA TÝDEN.CZ: KAŽDÝ TÝDEN SI PŘEČTĚTE O JEDNÉ PAMÁTCE ZE SEZNAMU UNESCO

Když byla v roce 1972 přijata Konvence o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, málokdo asi čekal, že pojem „světové dědictví UNESCO" si během pár let vydobude nezpochybnitelnou mezinárodní prestiž. V roce 2008 máme na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO více než 800 lokalit, rozprostřených na území většiny států světa. Nejvíce, přes 650, je lokalit kulturně historických - na seznamu najdeme starobylá města, pevné hrady, honosné chrámy i vzácná archeologická naleziště. Mezi přírodní lokality UNESCO se řadí především vybrané národní parky a přírodní rezervace.

Světová známka kvality
Prestižní seznam památek UNESCO je nejvyšší známkou kvality a původnosti, jakou může památka či přírodní oblast získat. Ovšem dostat se na tento seznam není vůbec snadné, nominované lokality musí prokázat splnění řady kritérií (u staveb je to například jejich původnost a originalita), dodat rozsáhlou dokumentaci a obhájit svůj nárok při neohlášených návštěvách inspektorů UNESCO. Není proto divu, že většina nominací končí odmítnutím - uspějí zkrátka jen ti nejlepší.

Velmoc Evropa

Světové dědictví UNESCO           ve zkratce

Počet lokalit celkem: 851 - kulturních lokalit:   660 - přírodních lokalit:   166 - smíšených lokalit:    25 Počet států, které se účastní programu:               141 Země s největším počtem zápisů: Itálie              41 webové stránky: http://whc.unesco.org

Mezi země s největším počtem zapsaných památek UNESCO se řadí Itálie, Španělsko, Německo, Čína či Indie. Celkově je jich nejvíce v Evropě, jistě i proto, že k zařazení na seznam je zapotřebí nejen výjimečných hodnot místa samého, ale též značného administrativního úsilí, schopných úředníků i dostatku peněz.

Česko si v tomto kontextu nevede vůbec špatně, a to přesto, že český (československý) podpis pod Konvenci o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví přibyl teprve v roce 1991. Pokud bychom přepočetli hustotu památek UNESCO na plochu státu, patřilo by Česko dokonce s dvanácti zapsanými lokalitami ke světové špičce. České úspěchy sahají od Prahy, Českého Krumlova a Telče (zápis v roce 1993) až po židovskou čtvrť a baziliku v Třebíči (2003).

Stane se Praha „památkou v ohrožení"?
Ale není všechno zlato, co se třpytí. Zápis na seznam UNESCO znamená také povinnost příslušného správce se o památku či území řádně starat tak, aby nedošlo k narušení jedinečných hodnot. A to se občas děje, protože památky nebo přírodní oblasti jsou v různých částech světa znehodnocovány nepatřičnými novostavbami, válečnými škodami či degradací přírodního prostředí.

Pro tento účel vede UNESCO tzv. seznam památek UNESCO v ohrožení. V současnosti ukazuje tento vztyčený prst světové organizace na 30 jmen, většinou z rozvojových zemí - od starověkého města Bam v Íránu, nedávno zničeného zemětřesením, přes několik národních parků v Kongu (Zair) až po kulturní krajinu údolí Labe kolem Drážďan.

Posledně jmenovaný případ vzbuzuje v tuzemsku největší zájem nejen proto, že jde o oblast kousek za českými hranicemi. Hodnoty labského údolí u Drážďan totiž ohrožuje plánovaná stavba obřího mostu a je tu zřejmá paralela s proponovanou výstavbou mrakodrapů v Praze na Pankráci a v Holešovicích. O to, jak plánované výškové stavby mohou či nemohou ladit se středověkou architekturou Prahy, se v únoru 2008 na místě zajímala delegace inspektorů UNESCO.

Rozhodnutí, zda se Praha ocitne v ne právě záviděníhodné pozici „památky v ohrožení", by mělo padnout do poloviny roku. Nezbývat než doufat, že česká metropole nebude následovat příkladu antilopí rezervace v Ománu: toto území totiž bylo v roce 2007 jako vůbec první ze seznamu památek UNESCO vyškrtnuto. Důvody? Špatný management rezervace vedl k výraznému zmenšení chráněného území a k drastickému poklesu počtu vzácných antilop - přímorožců arabských.

Foto: Profimedia