Zvoní českým kempům hrana?
18.03.2008 08:00 Původní zpráva
Tak špatnou sezonu jako loni nezažily české kempy od povodňového roku 2002. Ubylo jim přes osm procent návštěvníků a letos to zřejmě nebude lepší. S tím, jak Češi bohatnou, opuštějí spacáky ve prospěch vyššího ubytovacího standardu. Kempovat ale přestávají i tradiční milovníci českého tábornictví - Holanďané.
I když jsme stále národem táborníků a v kempech tráví dolenou přes 14 procent Čechů, což je evropský nadprůměr, nad tímto způsobem léta se schylují mračna. Kempům ubývají klienti. Loni v nich podle Českého statistického úřadu přespalo 1, 04 milionu lidí, o osm procent míň než předloni, o skoro 15 procent se zkrátil i počet přenocování. Podle analytiků za to částečně může špatné počasí a špatná splavnost řek, protože k vodáctví kempování patří, ale i rostoucí životní úroveň (díky které si Češi můžou dovolit zaplatit penziony nebo hotely) a silná koruna.
Právě ta odhání od českých táborových ohňů zahraniční klientelu. To se v první řadě týká Nizozemců, kteří u nás ze všech zahraničních turistů kempují nejčastěji. Turistů s kemperem s typickou výrazně žlutou SPZ loni přijelo o čtyřicet procent méně než rok předtím.
Léto v českých kempech ale už dlouho patří k životnímu stylu desetitíců Holanďanů. Zvláštní silou je přitahuje zejména Lipno, ale i Máchovo jezero,Český ráj, jižní Čechy nebo jižní Morava.
Jaká je romantika českých kempů holandskýma očima?
Kytary, tahací harmonika a dřevo na prodej
"Kemp, který jsme si vyhléli, byl plný Holanďanů. Dobré znamení! Akorát bylo vážně plno. Volněji to vypadalo až dál u přehrady. A taky že jo. Spousta místa a přímo u vody, příjemná atmosféra," popisuje Daan Langendoen první dojem z kempování u Lipna.
Volnost není to jediné, proč obyvatelé země s největší hustotou obyvatel na metr čtvereční v celé Evropě rádi zaparkují svůj karavan v Česku. Velmi exotické jsou pro ně také tradiční tábornické rituály. Vzhledem k tomu, že české pojetí dětských letních táborů (stany, ešes, sekyrka) neznají, rádi se naladí na trampskou notu linoucí se od táborových ohňů. Šikovný český člověk si na tom přivydělá.
"Večer přišel domorodec z okolí a přinesl náruč dřeva do táboráku na prodej. Každý večer se tu pak třepetaly plamínky padesáti táborových ohýnků. V našem kempu tábořilo hodně Čechů, co si rádi takhle večer poseděli: to pak byly kytary, tahací harmonika a zpěv... Moc hezké!" vzpomíná Daan Langendoen.
Že tábornická romantika boduje, potvrzuje i Richard Van Dijk: "První večer hořel táborák jenom dva metry před naším stanem! Po zkušenostech z přecpaných kempů v Itálii a jižní Francii tohle bylo něco úplně jiného, ale v pozitivním smyslu. Mí dva synové trávili celý den v lese a hledali dříví na podpal. Ani jeden den jsme se nenudili."
Většina Holanďanů přijíždějících po vlastní ose v karavanu se sice ráda zastaví v Praze, ale jen na skok. Hladinu kulturních zážitků si doplní v přilehlých městech (pro Lipno typicky Český Krumlov), ale jinak se jejich pojetí dovolené překvapivě podobá tomu českému. Jako milovníci turistiky a cyklistiky si v kempu vystačí.
"V okolí sice nejsou žádné velké pětihvězdičkové atrakce, ale zato hodně přírody. Dá se chodit na procházku, plavat, jezdit na lodičkách, na raftu, na kole...," pochvaluje si Langendoen, který u Lipna strávil dva a půl týdne a říká, že to nebylo naposled.
Do kempů od května
Aby se české kempy postavily na nohy, je podle analytiků potřeba investovat do zázemí a nabídnout turistům další služby.
Hlavní kempařská sezona začíná v květnu, kdy se otvírá skoro 40 procent z téměř 700 českých a moravských kempů. První sezonní kempy ale otevírají brány už teď, poslední, hlavně menší kempy a tábořiště posouvají začátek sezony někdy až na červenec. Asi stovka zařízení funguje celoročně.
Foto: Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.