Vydaná publikace
Móda pod olympijskými kruhy ukazuje vývoj sportovních oděvů

Běžící postava, kterou připojoval mnohonásobný olympijský vítěz v běhu Emil Zátopek k podpisu, je hlavním motivem letošní kolekce nástupových oděvů pro české sportovce na letní olympiádě v Rio de Janeiro. Pro olympiádu v Soči v roce 2014 zase byly zvoleny slovanské motivy z první československé známky, již v roce 1918 vytvořil Alfons Mucha.

Vývoj oděvů pro olympioniky od prvních novodobých her v roce 1896 v Athénách až po hry letošní shrnuje publikace Móda pod olympijskými kruhy, kterou v těchto dnech vydala Mladá fronta, a.s.

Oděv pro sportovní aktivity zrcadlí dobové módní trendy. Olympijské hry se od setkání pár stovek nadšenců rozrostly v masový podnik, kam nestačí přijet, případně zvítězit, jako to na hrách v Paříži v roce 1900 udělal po zisku stříbrné medaile v hodu ziskem František Janda-Suk. Sportovci také reprezentují svoji zemi, účastní se společenských událostí během her, po návratu je přijímají politici. Kolekce jsou navrhovány tak, aby byly pro sportovce příjemné a bylo v nich možno absolvovat i slavnostní akce.

Oděv vhodný pro pohybovou činnost se začal vyvíjet spolu s rozšiřováním obliby sportu od druhé poloviny 19. století. Vycházel z běžně nošeného oděvu, měl ale pohodlnější střihy a pro pohyb vhodnější materiály.

Největší změnu ve vnímání sportovního oděvu přinesla cyklistika, která se na konci 19. století stala v českých zemích nejrozšířenějším sportem, a ze zimních sportů lyžování. Už předtím se specializoval oděv pro jízdu na koni či plavání. Na atletiku a cyklistiku začali oblékat sportsmeni nátělníky, trička, součástí sportovního šatníku se staly svetr a plavky. Jen při tenisu se volilo ležérnější oblečení, světlá košile, kalhoty a slamák.

V ženském šatníku si sport vynutil daleko výraznější změny. Dlouhé šaty a sešněrovaná postava nebyly pro sportování vhodné ani pohodlné. Také ženy měly jezdecké kostýmy, cvičební úbory a koupací obleky. Od konce 19. století se nabídka rozšířila. U oblečení žen pro cyklistiku se dlouho rozhodovalo mezi sukní a kalhotami, až byl učiněn kompromis, kalhotové sukně. Do ženského sportovního šatníku pronikaly prvky z šatníku mužského.

Publikace autorek Šárky Rámišové a Lucie Swierczekové přináší také unikátní fotografie a kreslené návrhy nástupových oděvů. Hlavní důraz je kladen na oblečení československých a českých sportovců, nechybějí ale ani zajímavé zahraniční kolekce.