Trend
Odbornice: umělá vlákna nejsou zlo, jen se musí správně používat

V současnosti jsou mezi výrobci trendem zejména přírodní vlákna, umělá vlákna ale není třeba považovat za zlo. Podle Elen Klaškové z Textilního zkušebního ústavu mají v oděvním průmyslu své místo a jejich funkce je nezastupitelná. Na veletrzích Kabo a Styl o vlastnostech jednotlivých vláken přednášela jak výrobcům, tak prodejcům.

"V současnosti hodně firem staví svůj marketing na tom, že jsou bio, eko a používají materiály z přírodních vláken. I když si myslím, že právě bio a eko ve spojení s vlákny jsou spíš marketingovým tahem, mají přírodní vlákna řadu kladných vlastností, ať už je to savost, tepelná izolace, chladivost nebo to, že jsou příjemné na omak," řekla Klašková.

Zároveň mají ale čistě přírodní materiály i vlastnosti negativní. Hodně se mačkají, nejsou tvarově stálé a sráží se při praní. Příměsi umělých vláken mají tyto nevýhody kompenzovat.

"Zatracovaný polyester, nylon, akryl nebo polyamid mají v oděvním průmyslu své nezastupitelné místo. Díky nim se látky tolik nemačkají, drží svůj tvar a nesráží se. Ale samozřejmě záleží na způsobu použití těchto vláken. Jsou dobrý sluha, ale zlý pán," dodala Klašková.

Upozornila na zásadní roli, kterou umělá vlákna hrají například ve funkčním oblečení a v outdoor oděvech určených do přírody. "Tam by například pouze přírodní materiály neobstály. Pokud se zpotíte v bavlněném tričku, prostě zůstane mokré a je nepříjemné na kůži. Funkční tričko umí pot z pokožky odvést a nenasákne. Jde o velice sofistikovaně vrstvené vlákno kombinující přírodní a umělé vlákno," vysvětlila odbornice.

Polyesterová i další umělá vlákna se podle ní vyrábí úplně jinak než před dekádami. A záleží samozřejmě i na jejich obsahu v látce. Například u košil by umělé vlákno mělo být v látce obsaženo maximálně ze 40 procent.