Cesta ke slávě
Viviene Westwoodová: ze samouka královnou punku

Extravagantní návrhářka Viviene Westwoodová je ikonou britské módy. Zrzavé divě k úspěchu dopomohlo náhodné setkání na tržišti, které ji změnilo život. Kdo byl ten záhadný muž a jak se z mladé učitelky stala hvězda přehlídkových mol?

Viviene Isabel Swireová se narodila ve vesničce Tintwistle v hrabství Derbyshire roku 1941. Ačkoliv studovala výtvarné umění na Harrow Art School, po jednom semestru přešla na učitelský obor. Měla za to, že dívka z pracující třídy se jako malířka nemůže uživit. Během své práce na základní škole se Viviene seznámila s Derekem Westwoodem, za kterého se v roce 1961 provdala. O dva roky mu porodila syna Benjamina, který si vydělává jako fotograf eroticky laděných snímků.

Osudový muž

Ačkoliv uměleckou školu nedodělala, svou kreativitu ve volném čase vložila do výroby bižuterie, kterou prodávala na tržišti Portobello. Díky tomuto malému byznysu ji vstoupil do života hudební manažer, návrhář a designér Malcolm McLaren, s nímž se na tržišti poznala. McLaren se stal její velkou inspirací pro vytváření návrhů v punkovém stylu.
Viviene se s ním odstěhovala do Claphamu a v roce 1967 přivedla na svět druhého syna Josepha Corrého (budoucího vlastníka obchodu se spodním prádlem Agent Provocateur). Společně si otevřeli butik, který propojoval hudbu, módu a popkulturu. Z mladé umělkyně se rázem stala návrhářka skupiny Sex Pistols, kterým vytvořila nezapomenutelnou image.

Díky Westwoodové a McLarenovi vznikl v Británii archetypální punkový vzhled. V jejich návrzích nechyběly potrhaná a zašpiněné trika s protispolečenskými symboly, například s hákovými kříži, kožené bundy s cvoky a hroty nebo oblečky z pytlů na odpadky.

Když se punk zkomercionalizoval, předvedlo v roce 1981 duo Westwoodová & McLaren svou první pódiovou přehlídku v Londýně s názvem Pirate Collection. Inspirací jim bylo novoromantické klubové hnutí. Byla to reakce na drsný a konfrontační styl punku, která si libovala v kanýrech a křiklavých látkách.

Rok poté následovala i premiéra v Paříži, kde měla přehlídka název Buffalo Goals.

Smlouva s Armanim

I když se modely Westwoodové předváděly na molu, byly její návrhy na domácí půdě stále považovány za pouliční módu. Další roky byly pro návrhářku nelehké. Dostala se do finančních problémů a rozešla se s McLarenem. Rozhodla se tedy zkusit štěstí v Itálii, kde měly její návrhy velký ohlas. Zde získala smlouvu s investorem Carlem D´Amariem. Ten ji dojednal smlouvu o financování, výrobě a marketingu s módní značkou Armani.

Po ryze punkových výstřelcích našla Westwoodová inspiraci v historii. Ve svých návrzích se soustředila zejména na boky a ňadra, které formovala pomocí korzetů a vycpávek. Její nová kolekce "mini-crini" z roku 1986 tak propojovala módu 19. století s popovými potisky. Šlo o kombinace dvou protichůdných ideálů - krinolíny představující omezení a zátěže ženských šatů a minisukně jako symbol určitého osvobození. I přesto, že byla kolekce ihned zkritizována a označena za nenositelnou, objevily se její modely v ulicích. "Nesnažím se dělat něco jiného, snažím se dělat pořád totéž, ale jinak."

Ukázka z kolekce mini-crini:

Návrat ke kořenům

Ke konci 80. let se Viviene vrátila zpět do Londýna, kde vytvořila kolekci Harris Tweed, zaměřenou na tradiční britskou krejčovinu a vzory. Oblečení evokovalo starou Anglii internátních škol a venkovských domů. Nechyběly v ní lovecké a rybářské prvky.

"Velice se mi líbí parodie a tento anglický druh životního stylu... a opravdu jsem se zamilovala do těchto tkanin. "

Dostupné vzory ji však nestačily, a proto v roce 1993 vytvořila svůj vlastní s názvem "Mac Andreas" (pojmenované po jejím třetím manželovi Andreasi Kronthalerovi).

Svého uznání se nakonec dočkala i v rodné Británii a to dokonce od královské rodiny. V roce 1992 získala Řád britského impéria a o 14 let později byla povýšena do rytířského stavu.

Mezi její klienty už nepatřila pouze punková mládež či rozervaní umělci, ale její šaty nosila například premiérka Margaret Thatcherová či módní ikona Sarah Jessica Parkerová. Pro některé zůstávají její modely vrcholem nevkusu, druzí ji však zbožňují.