Některé ženy se rozhodly, že už nebudou nosit podprsenku. Jejich rozhodnutí následovat hnutí "no bra" vychází z potřeby pohodlí i zdraví, ale také z přesvědčení, píše francouzský týdeník L´Express.
"Když se vrátím domů, je to první věc, kterou si svléknu," prohlašuje dvaadvacetiletá studentka Nolwen. O čem mluví? O kusu oblečení, který nosí denně: o podprsence. "Když jsem nastoupila do školy, bylo mi zatěžko v ní chodit - jak psychicky, tak fyzicky. Postupně jsem ji přestávala nosit," dodává. Chození bez podprsenky, anglicky označované jako "no bra", je mezi ženami stále oblíbenější.
U zrodu hnutí stál hashtag, který se objevil před dvěma lety na sociálních sítích, "#nobra" a který je dnes přítomen všude - na Facebooku, Instagramu a YouTube. Anonymní ženy začaly umísťovat své fotografie, na nichž pod oblečením nemají tento kus spodního prádla. K hnutí se přidaly i hvězdy. Jennifer Lawrencová, Kim Kardashianová či Rihanna jsou jen některé z celebrit, které se podprsenky zbavily a hrdě se k tomu hlásí.
Jsou důvody estetické, zdravotní či je to projev feminismu? Ženy, které vyznávají "no bra", si jsou každopádně jisté, že do podprsenky se už nikdy neobléknou.
"Stejně jako mnoho žen pociťuji úlevu, když večer podprsenku odložím," píše jednatřicetiletá programátorka Flora. Začala bez ní chodit před šesti lety o dovolené. "Nikdo mě ve městě neznal, tak jsem to zkusila čtrnáct dní bez a zjevně to bylo pohodlnější," říká. Když se z dovolené vrátila, bylo pro ni už nemožné obléci si tento díl spodního prádla. Nyní podprsenku považuje za jakýsi korzet, který brání v dýchání a stahuje ramena.
Podprsenka je pro některé komfort, pro jiné nepříjemná součást oblečení. Kostice tlačí a úlevu přinese až večer, kdy je možné ji svléci.
Sama podprsenka se přitom objevila právě proto, aby ženám ulevila. Přišla s ní Herminie Cadollová na světové výstavě v roce 1889. Nahradila korzet a pro mnohé ženy tak znamenala vysvobození. "Podprsenku propagoval Hollywood," uvádí sociolog módy Frédéric Monneyron.
Pak přišel rok 1968 a jeho sexuální revoluce, kdy mnoho žen přestalo podprsenku nosit, protože v ní spatřovaly nástroj patriarchální nadvlády. "Yves Saint-Laurent tehdy přišel s průsvitnou košilí, která se nosila bez podprsenky," říká sociolog. Pak ale v 80. letech podprsenky push-up jako královny zcela ovládly trh.
Dnes jsou základní částí spodního prádla mnoha žen, představují významný symbol přechodu do dospělosti a získaly si téměř posvátné místo v šatníku.
Chodit doma bez podprsenky je jednoduché. Venku to bývá složitější, neboť ženské poprsí je stále sexualizováno. "Měla jsem pocit, že svá prsa stále cítím," říká třiadvacetiletá Maud, která se nedávno stala matkou. Řešením možná je nemyslet na to. Nevzpomíná si, že by někdo měl nějaké poznámky.
Jednadvacetiletá Juliette se setkala s připomínkami jen od přátel. V zaměstnání se nikdy s žádnými problémy nesetkala. "Jednou jsem vstoupila do zasedací místnosti a všichni muži tu byli v obleku. A já si uvědomila, že nemám podprsenku! Nakonec ale nikdo neměl poznámky, ani se na mě zvědavě nedíval," říká. Někteří zaměstnavatelé však vyžadují, aby ženy nosily podprsenky. Jde třeba o restaurace a hotely.
Maud prohlašuje, že už ve skříni podprsenku ani nemá. A potvrzuje také, že objevila novou erotickou dimenzi. Nolwen zase říká, že si lépe uvědomuje své tělo. "Dokonce jsem viděla souvislosti s mými hormonálními cykly," podivuje se. Žena, která odložila podprsenku, je podle ní částí "globálního feministického postoje", protože si lépe uvědomuje vlastní tělo. Pro všechny ženy, které tento kus oblečení odložily, ale platí, že u nich vyhrává pocit pohodlí a komfortu. "Po dítěti jsem dobře viděla, jak se moje tělo mění. Hlavní je cítit se dobře uvnitř!" zdůrazňuje Maud.
