Krýzovy jesličky
Betlém zapsaný v knize rekordů získá původní podobu

Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, které jsou jako největší lidový mechanický betlém zapsány v Guinnessově knize rekordů, dostanou původní podobu. Restaurátoři při opravě, jež začala loni, odhalili, že originální uspořádání scén bylo jiné, lišila se i barevnost a zdobení figurek. Do jesliček se vrátí i scény, které byly kvůli špatnému stavu v depozitáři. Práce přijdou během prvních dvou let na statisíce korun, řekla Marie Hazuková, mluvčí Muzea Jindřichohradecka, které má ve sbírkách 63 tisíc předmětů.

Betlém utrpěl poté, co ho napadl dřevokazný hmyz. Opravuje se po 50 letech. Betlém, který punčochářský mistr Tomáš Krýza tvořil přes 60 let, se opravuje za plného provozu. Na konci května uplyne 100 let od Krýzovy smrti, muzeum chystá zvláštní prohlídky díla, které se skládá z téměř 1400 částí, z toho 134 je pohyblivých. Betlém zabírá skoro 60 metrů čtverečních.

"Pro záchranu jesliček už byl nejvyšší čas. Nyní je obnovena zhruba jedna pětina celého monumentálního díla, oprava potrvá ještě nejméně tři roky," řekla etnografka muzea Alexandra Zvonařová. Odborníci také zjistili, že současné rozložení betlému, jak jej rozestavili pracovníci muzea před 50 lety při stěhování do patra, neodpovídá původnímu stavu. Chtějí proto podle dobových fotografií vrátit jesličkám původní podobu.

Restaurátorka a výtvarnice Zdena Skořepová doplnila, že do jesliček se vrátí i scény, které byly kvůli špatnému stavu v depozitáři. "Některé figurky byly natolik zničené od molů a dalšího hmyzu, že je pohromadě už držel jen lak a barva. Navíc po odhalení horní vrstvy barvy jsme zjistili, že původní zdobení figurek je mnohem barevnější a propracovanější," řekla Skořepová. Podle Zvonařové jsou nyní figurky šedozelené, poté, co je dříve někdo několikrát amatérsky přetřel. "Ve skutečnosti byly strašně barevné tak, jak betlémy bývaly, protože betlémy měly být barevné, aby byly hezké, veselé a aby z nich měli lidé radost," řekla Zvonařová.

Krýza vytvářel betlém od poloviny 19. století. Za tu dobu se dílo restaurovalo dvakrát: v roce 1935, kdy se jesličky nastěhovaly do muzea, a v roce 1967, kdy se přemístily z přízemí do prvního patra. "Při stavbě betlému využíval Krýza doslova vše, co doma našel - špulky od nití či váleček na nudle," uvedla Hazuková. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, se nyní hýbe díky elektromotoru.

Zřizovatelem Muzea Jindřichohradecka, jež ročně navštíví kolem 70 tisíc lidí, je Jihočeský kraj. Letos mu dal provozní příspěvek 17,5 milionu korun, téměř o dva miliony více než loni.