Národní park
Bezzásahová zóna Boubínského pralesa se zvyšuje na 139 hektarů

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. NP Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy. "Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musejí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.

"Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů," řekla Havlátková.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.