Britská královna Alžběta II. se nejspíš bude muset na nějaký čas odstěhovat z Buckinghamského paláce. Tradiční hlavní sídlo britské panovnice nutně potřebuje zásadní opravy, k nimž za více než 60 let její vlády zatím nedošlo. Podle královniných úředníků je jednou z možností, že se hlava britské monarchie na dobu oprav uchýlí do jiného z paláců, aby mohly práce probíhat rychle a efektivně. Odpůrci monarchie v této souvislosti vyzvali královnu, aby se z paláce vystěhovala nadobro a nechala v něm zřídit muzeum.
Palác potřebuje zásadní opravy a renovaci včetně výměny potrubí a elektrických rozvodů, nutné je rovněž odstranění zdraví škodlivého azbestu, který se v minulosti používal jako izolační materiál. Čeká jej rovněž vymalování a úprava fasády, neboť nový nátěr dostal naposledy v roce 1952, kdy královna nastoupila na trůn.
Celkové náklady na renovaci honosné stavby odhaduje úřad královny na 150 milionů liber (5,7 miliardy korun), uvedl jeden z úředníků citovaný médii. Experti nyní hodnotí, zda by se vyplatilo devětaosmdesátiletou panovnici z jejího sídla dočasně vystěhovat. Královna obývá v Británii ještě několik dalších paláců, v Buckinghamském však tráví výrazný díl svého času, zhruba třetinu roku.
Aktivisté ze skupiny Republic, která usiluje o změnu státního zřízení v Británii, podle deníku The Guardian Alžbětě vzkázali, aby se po vystěhování do paláce už nevracela a nechala tam zřídit muzeum národa. "Buckinghamský palác už dnes obsahuje jednu z největších uměleckých sbírek na světě, tak ať zase patří lidem," prohlásil předseda sdružení Graham Smith, podle něhož by obyvatelé země mohli rozhodovat o věcech, jejichž opravu platí.
Podle britských médií stála královská rodina za poslední rok Brity podobně jako o rok dříve přes 35 milionů liber, což je asi 56 pencí (21 korun) na obyvatele. Více než polovina celkové sumy šla na platy. Údržba majetku vyšla skoro na 12 milionů liber a cestovní výdaje na pět.
Královská rodina získala Buckinghamský palác už v roce 1761, kdy měl podobu rozlehlého šlechtického domu. Začátkem 19. století jej král Jiří IV. nechal výrazně rozšířit a přestavět na palác. Oficiální rezidencí panovníků se stal v roce 1837 s nástupem královny Viktorie na trůn.
