Přizpůsobení návštěvníkům
Gotický kostel v Mostě nabízí prohlídky pro nevidomé či vozíčkáře

Speciální prohlídky pro nevidomé nebo pro vozíčkáře nabízí gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Kostel je na návštěvníky s handicapem připraven a jeho prohlídkové trasy jsou bezbariérové. S nabídkou prohlídek, které jsou v kraji výjimečné, chce v letošní návštěvnické sezoně správa kostela oslovit organizace sdružující nevidomé nebo invalidní občany. Sdělila to kastelánka mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie Ludmila Klimplová.

"Máme pro nevidomé návštěvníky připraveny speciální modely, které si mohou osahat, a také jim umíme přizpůsobit celou prohlídku," řekla kastelánka Klimplová. Nevidomým nebo invalidním návštěvníkům doporučuje, aby se předem ohlásili a průvodci s nimi mohli počítat. "Uděláme si na ně dostatek času, abychom jim přizpůsobili výklad," dodala. Pro nevidomé návštěvníky mají k dispozici dřevěnou maketu kostela, osahat si mohou vitráže oken, kamenické značky, které jsou po celém kostele nebo terčíky nosníků. "Výklad začínáme tím, že jim dáme do ruky maketu kostela, potom si mohou osahat jednotlivé sloupy, mohou je obejmout. Necháme je osahat vzory vitráží nebo si mohou krásně vysahat, jak vypadají klenební žebra kostela," popsala kastelánka. Návštěvy nevidomých považuje za jedny z nejhezčích. "Jsou to velmi vděční návštěvníci," dodala kastelánka.

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie nabízí speciální programy také pro mateřské školy. Děti z nich po exkurzi kreslí, co je v kostele nejvíc zaujalo. "Je to velmi zvláštní a zajímavé, protože ty děti prakticky znají jenom panelák," řekla kastelánka. Pro starší studenty zase mají průvodci připravený tzv. sakrální okruh, kde si mohou prohlédnout všechny fáze gotiky od té rané až po pozdní.

Mostecký kostel je gotickou stavbou, která je kromě své architektury známá díky svému přesunu v roce 1975 o 841,1 metru do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha. Stavba musela ustoupit těžbě uhlí. Přesun kostela trval 28 dní, objekt byl posunován na čtyřech kolejích. Zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Vodováhy a elektronická čidla sledovaly veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu. Nakonec kostel zdolal cestu průměrnou rychlostí 2,16 centimetru za minutu.

Na novém místě byl pak posazen na nové základy a dělaly se v něm i jeho okolí restaurátorské práce. Opětovně otevřen byl 4. listopadu 1988. "Avšak restaurátorské práce v interiéru pokračovaly i nadále a zakončeny byly dohotovením 17 metrů vysokého barokního oltáře a slavnostním vysvěcením kostela ve dnech 19. a 20. června roku 1993, uvádí se na webových stránkách kostela.