Speciální prohlídky
Hluboká připomene osudové osmičky života Schwarzenbergů

Zámek Hluboká připravil kastelánské prohlídky Osudové osmičky, které zavádí návštěvníky do soukromých apartmánů posledních generací hlubocko-krumlovské větve schwarzenberského rodu. Lidé se dozvědí, jak klíčové historické milníky, roky 1918, 1938 a 1948, ovlivnily životní osudy posledních dvou Schwarzenbergů na Hluboké, řekl kastelán Hluboké Martin Slaba. Nejbližší prohlídka bude 27. května, dále dvě v červnu, dvě v červenci, dvě v srpnu a tři v září. Zámek Hluboká loni přilákal 295.608 lidí.

Kastelán se nejdřív zaměří na první republiku, kdy vládl kníže Jan Nepomuk (1860-1938), jemuž se správou rodinného majetku pomáhal syn Adolf (1890-1950). Schwarzenbergové se podle Slaby museli potýkat s rozpadem Rakouska-Uherska a vznikem republiky, Mnichovskou dohodou a po válce se zákonem Lex Schwarzenberg, kvůli kterému v roce 1947 přišli o majetek.

"Všechna ta výročí pro ně byla obrovskou zátěží ekonomickou i vůbec kulturní. Když se v roce 1918 rozpadne svět včerejška a přijde nová republika, zruší se šlechtické tituly, z nich se stanou podnikatelé. Museli projít pozemkovou reformou a doktor Adolf, který mě zajímá ze všech Schwarzenbergů nejvíc, byl doktor práv. Otec ho využíval k tomu, aby mu pomáhal v boji se státem o finální podobu pozemkové reformy," řekl Slaba.

Přestože stát byl pro Schwarzenbergy podle Slaby zpočátku nepřítel, který jim sebral část majetku za náhradu, Adolf se ve 30. letech sblížil se státem i s agrárníky, kteří dříve řídili pozemkovou reformu.

"V tom mě doktor Adolf fascinuje: přestože musel podstoupit obrovskou redukci vlastního majetku, tak se ve 30. letech hodně přiklání k českému živlu... a když byl rozčilený, s oblibou česky nadával. Pomáhá doktoru Benešovi, dokonce mu údajně věnoval milion korun na dokončení opevnění kolem československého pohraničí. Jeho otec Jan zemřel den po Mnichovu, pro Adolfa to byla veliká rána, i obsazení Rakouska," řekl Slaba.

Další osudovou osmičkou, kterou při prohlídkách připomene, bude rok 1948, respektive 1947, kdy byl přijat zákon Lex Schwarzenberg. Jak kastelán řekl, rod za války podporoval odboj, dostali na to i potvrzení od Jana Masaryka, který napsal, že se Adolf Schwarzenberg choval jako vzorný vlastenec. Adolf Schwarzenberg měl podnikatelské plány, ale z emigrace už se do vlasti nedostal, stát mu to podle Slaby znemožnil.

"Boj o schwarzenberský majetek sledoval pouze zpovzdálí, podle jednoho článku se tomu říkalo boj o čtyři miliardy. Řešilo se, že se velké části majetku vzdá a dojde k vyrovnání, ale k tomu nakonec nedošlo, protože - jak se dá dohledat v novinách - 'nemohli udělat z třídního nepřítele šlechetného dárce'. Takže byl přijat Lex Schwarzenberg, který vyvlastňuje majetek jedné jediné rodiny. Odůvodnění bylo, že majetek je v poválečné atmosféře příliš veliký, což je proti národní cti," řekl Slaba.