Nutný průzkum
Makovice kostela sv. Prokopa v Sázavě vydala skleničku se vzkazem

Sklárenskou skleničku s obtížně čitelným vzkazem vydala makovice kostela svatého Prokopa v Sázavském klášteře, kterou v pátek dělníci spolu s křížem sňali z věže a spustili na zem. Podle faráře Radima Cigánka jde nejspíš o zprávu z druhé poloviny 20. století od některého z dělníků pracujícího na opravě věže. Text na potrhaném papíře bude nutné ještě prozkoumat. Opravená makovice s původní listinou i novými vzkazy příštím generacím se pak vrátí na vrchol kostela.

"Podobně jsme našli některé listiny a památeční předměty ve velké makovici, když ji před pěti lety shodila z velké gotické věže vichřice," řekl Cigánek.

Poutní areál svatého Prokopa prochází od února rozsáhlou rekonstrukcí za 101 milionů korun, která je naplánovaná na dva roky. Většinu nákladů uhradí evropská dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Gotické trojlodí s věží, které je dominantou areálu, stejně jako barokní kostel zakrývá lešení. Bohoslužby se z kostela svatého Prokopa začátkem března přesunuly do kostela svatého Martina, který farnosti zapůjčilo město a který bývá jinak využíván jako obřadní síň.

Pracuje se i na barokní faře a obnoven má být také parter mezi objekty. Stavební ruch se nedotkl pouze jižní části kláštera, která je ve správě Národního památkového ústavu.

Cigánek uvedl, že v kostele svatého Prokopa našli archeologové zajímavé nálezy, například patky žeber v prostoru nad sakristií a původní středověký základ pod novodobou podlahou v kryptě. Dopředu podle něj postoupily hlavně práce na západním portále barokního kostela a na gotickém torze. "Zdá se, že tam je větší část konzervátorské a restaurátorské práce na torze hotová," dodal.

Sázavský areál má z historických důvodů několik vlastníků. Od 60. let část, která patří státu, spravuje památkový ústav. V restitucích byly navráceny budova fary a kostel sv. Prokopa Římskokatolické farnosti Sázava - Černé Budy a menší část konventu, prelatura a část zahrad pak benediktinskému opatství v Praze Emauzích. Benediktini ale dnes klášter neobývají. Zahajovaná oprava zahrnuje církevní objekty.

Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v nich žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel.