V neděli se v Londýně uskutečnil tradiční každoroční maraton, kterého se zúčastnilo zhruba 40 tisíc lidí. Na tento běh se obvykle hlásí spousta nadšených amatérů, ale ne vždy je to pro jejich zdraví přínosné. Zajímavé tipy ohledně tak náročného závodu přinesl server BBC.
"Myslel jsem, že někde musí být signály, které upozorní: Zastav, než se dostaneš do tohohle bodu. Ale nebyly. Nečekal jsem to," svěřil se 57letý Barry Trott, který běžel před čtyřmi lety maraton ve španělském Bilbau, ale pár kilometrů před koncem se skácel v důsledku dehydratace a začal zvracet. Svůj běh nedokončil.
Sophie Everettová sice maraton v Chesteru v roce 2013 dokončila, měla ale namále, neboť ke konci závodu začala v nohách cítit bodavou bolest. Vydržela a do cíle doběhla, nicméně bolest neodezněla ani po několika týdnech a konečná diagnóza zněla: plantární fascitida neboli syndrom patní ostruhy.
Je tedy tak náročný závod opravdu pro všechny? Prospívá našemu zdraví, nebo naopak může těm méně připraveným ublížit? "Maratony jsou obrovskou fyzickou výzvou," tvrdí Mark Lake, vědec z John Moores University v Liverpoolu, který zkoumá, jak sportování a pohyb ovlivňují naše svalstvo, kosti a klouby.
Několikaměsíční příprava
Podle něj i profesionální běžci riskují, že svému tělu ublíží a následná regenerace trvá až několik týdnů. Člověk musí být zkrátka ve špičkové kondici, aby takový závod zvládl bez úhony. "Chce to začít trénovat postupně po dobu několika měsíců, ať má tělo čas si zvyknout a přizpůsobit se tak těžké zátěži, které pak musí čelit," doporučuje Lake.
Nejvyšší riziko zranění hrozí lidem s obezitou či těm, kteří mají asymetrickou postavu, tedy kupříkladu jednu nohu delší než druhou. Ve výraznějším ohrožení jsou také lidé, kteří se už v minulosti s nějakým zraněním léčili.
Lake nicméně dodává, že pokud lidé nezanedbají adaptační proces před závodem a po fyzické stránce se na něj připraví opravdu zodpovědně, bude to mít na jejich zdraví nakonec pozitivní vliv: "Pravděpodobně budete mít zdravější kosti, pravděpodobně zhubnete, váš kardiovaskulární systém bude zdravější a co se týče kloubů, ty se přizpůsobí."
Pít často, ale po malých dávkách
Klíčovým faktorem je při závodu také dostatečná hydratace. Běžec může během maratonu ztratit až čtyři litry tekutin, což ho přirozeně dostává do nebezpečí dehydratace. Proto experti doporučují během závodu často, avšak po malých dávkách pít. Větší množství tekutin naráz zase může mít v některých případech negativní účinek v podobě intoxikace těla vodou.
Obecně se experti shodují: maraton je zdraví prospěšný, ale jen pro ty opravdu fyzicky dostatečně připravené. "Pokud jste nějakou dobu neběhali, potřebujete vyrazit nejprve ven a zjistit, jak daleko vůbec dojdete normální chůzí," radí na závěr doktor Lake.
