Řečí čísel
Nejčastějším stromem ovocných sadů na Zlínsku jsou slivoně

Nejrozšířenějším stromem v ovocných sadech ve Zlínském kraji byly loni slivoně. Zabíraly 557 z celkových 1308 hektarů sadů. V srovnání krajů šlo o nejvyšší číslo, v celé zemi pěstovali ovocnáři loni slivoně na 2329 hektarech. Vyplývá to ze statistik zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Sčítání ovocných sadů se ve všech členských státech EU dělá jednou za pět let.

Podle ředitelky Agrární komory Zlínského kraje Jany Brázdilové přispívá k úspěšnému pěstování slivoní v regionu tradice výroby slivovice. Velká část výměry sadů se slivoněmi patří společnosti Rudolf Jelínek, která sídlí ve Vizovicích na Zlínsku. "Slivoně jsou ve srovnání s jabloněmi nebo třešněmi odolnější vůči mrazům. Jejich pěstování je lukrativnější a není tak technologicky náročné co se týče postřiků nebo prořezávání," řekla Brázdilová.

Statistici zjišťovali údaje od všech pěstitelů ovoce, kteří k 1. květnu obhospodařovali aspoň 0,20 hektaru ovocných sadů a jejichž produkce byla převážně nebo zcela určena pro trh. V mezikrajském srovnání měl Zlínský kraj také třetí největší plochy maliníků, borůvek a ostružiníků a čtvrté největší plochy sadů meruněk a vlašských ořešáků.

Nejvýznamnějším ovocným druhem v ČR jsou jabloně, zabíraly 7819 hektarů, což je 48 procent sadů v zemi. Ve Zlínském kraji jsou po slivoních druhým nepěstovanějším ovocným stromem. Zabíraly téměř 517 hektarů, tedy 39,5 procenta ploch sadů v regionu.

Třetím nejrozšířenějším ovocným stromem ve Zlínském kraji jsou třešně následované višněmi, meruňkami a hrušněmi. Skořápkové plody, mezi které patří ořechy, mandle či kaštany, se v kraji pěstovaly asi na 11 hektarech. Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, ostružiny, maliny a borůvky se v kraji pěstují málo, pouze na necelých čtyřech hektarech.

V celém Česku bylo k 1. květnu 2017 víc než 16.417 hektarů ovocných sadů. Zlínský kraj se kvůli klimatickým a půdním podmínkám nemůže rovnat typickým ovocnářským oblastem. Na ploše ovocných sadů v celé zemi se podílí jen necelými osmi procenty. K největším ovocnářským krajům patří Středočeský a Jihomoravský, v obou zabírají sady téměř 3200 hektarů.

Podle ČSÚ nemá smysl srovnávat výsledky z roku 2012 a z loňska. Změnila se totiž definice pojmu ovocný sad a některé dřívější sady se dostaly do jiných druhů zemědělských kultur. Pokles výměry ovocných sadů oproti roku 2012 v kraji o více než 11 procent a v Česku o 23 procent lze podle statistiků připsat jak na vrub likvidace přestárlých sadů, aniž by je nahradily nové, tak změně definice.