Mák a kmín
Šlechtitelka šla v penzi na výpomoc, na kontě má pět odrůd

Ludmila Kameníková začala šlechtit mák a kmín až v penzi, pracoviště má v přízemí rodinného domu v Keřkově, kde bydlí. Za dvě desetiletí si připsala na konto čtyři nové odrůdy máku a letos čerstvě odrůdu kmínu. Podle výsledků tříletých státních pokusů, zahrnujících pěstování tohoto kmínu na pěti místech v republice, u něj obsah silic v průměru převyšuje čtyři procenta. Nová odrůda tak splňuje důležité kritérium chráněného označení původu Český kmín, řekla Kameníková.

Chráněné označení Český kmín získalo stejnojmenné sdružení domácích pěstitelů této plodiny v Bruselu v roce 2008. Kmín s touto značkou musí obsahovat nejméně 2,8 procenta silic, což jsou éterické látky zajišťující typickou chuť a vůni tohoto koření. Nároky splňuje jen dvouletý kmín. Na polích se někdy objevuje i kmín, který se dá vypěstovat za jeden rok, podle Kameníkové má ale podstatně méně silic.

Ludmilu Kameníkovou původně zaměstnávalo šlechtění brambor. Když už byla v penzi, požádala ji keřkovská šlechtitelská stanice o pomoc s udržením oddělení v České Bělé, kde se šlechtil také len, mák, kmín a žito. Navázala tam na práci šlechtitele Františka Procházky, jehož odrůdy kmínu se pěstují dodnes. Po dvou letech se však majitel stanice změnil a tuto činnost zrušil.

"Přímo mi řekli: Tak si to vezměte domů," zavzpomínala Kameníková. Pokračovat doma ale nešlo tak lehce, ze svého důchodu nemohla platit náklady spojené s pronájmem půdy a občasnou výpomocí. Proto začala pracovat pro Výzkumný ústav olejnin v Opavě. Pokusná políčka měla poblíž domu. Musela je ručně osít a okopávat, květy máku chránila před cizím pylem nasazováním papírových sáčků, které bylo potřeba asi za tři týdny znovu ručně sundat, aby makovice dozrály.

"Podařilo se mi vyšlechtit tři nové odrůdy bílého máku, jednu odrůdu okrového máku a rozpracovat jednu odrůdu modrého máku," shrnula. Bílý mák, který chutí připomíná oříšky, upřednostnila proto, že modrému se věnovalo víc lidí. Nadějné křížence našla i u kmínu. Na zkouškách ale nepřekonaly starší Procházkovy odrůdy, které předtím Kameníková pomáhala v Bělé sama vylepšit. "Kde já tehdy tušila, že budu sama dělat šlechtění," podotkla.

Další předěl nastal, když přestala pracovat pro výzkumný ústav. Nechala si trochu osiva s tím, že se šlechtěním bude už jen bavit. Pak se ale u kmínu začaly rýsovat nadějné výsledky. Vyšlechtění nové odrůdy v součtu trvalo 15 let. "U kmínu je to trochu složité proto, že to je dvouletá plodina. Takže po zasetí jsou výsledky až v létě nebo spíš na podzim dalšího roku," řekla. Nová odrůda dvouletého kmínu byla v ČR zaregistrovaná v lednu, po 25 letech. Šlechtitelku připomíná její název - Kamín.