Sto let
Sokolové projdou Prahou. Slet má připomenout vznik republiky

Tisíce sokolů z Česka i zahraničí prošly centrem Prahy v průvodu, kterým oficiálně začal 16. všesokolský slet v Praze. Na cestě je provázelo několik kapel, které cvičencům hrály do kroku. Slet, který bude trvat šest dní, má připomenout 100 let od založení Československa.

Průvod vyrazil z ulice 28. října v 10.00, účastníků ale bylo tolik, že poslední stáli až v horní části Václavského náměstí. Organizátoři už dříve uvedli, že očekávají účast až 13 tisíc lidí. V čele šli sokoli ze zahraničí, například ze Slovenska, USA, Srbska, ale i Dánska, Švýcarska nebo Austrálie. Desítky přihlížejících zdravili českým "Nazdar!". Někteří zpívali národní písně, další lidem mávali. Ve zbylých částech průvodu pochodovali lidé ze všech koutů Česka. Sokoli z Králova Dvora přijeli i na kole, jiní za chůze cvičili s obručemi nebo mávali šátky.

Průvod prošel přes Smetanovo nábřeží až na Staroměstské náměstí, kvůli akci byla v centru omezena doprava. Ve středu náměstí průvod přivítal dechový orchestr. Jeden z amerických sokolů na náměstí řekl, že jeho rodina je v tělocvičném spolku už přes čtyři generace. "I můj syn je sokol," řekl Američan.

Večer na scéně Národního divadla vystoupí sokolští ochotníci - amatérské soubory Divadlo pod Petřínem, Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka a Divadelní spolek Lázně Toušeň zahrají komedii Ladislava Stroupežnického Naši furianti. V divadle budou ochotníci hrát poprvé od roku 1883, kdy bylo po požáru znovu otevřeno. Na jevišti vystoupí 35 herců a osm muzikantů. Režisér Divadla pod Petřínem Bohumil Gondík uvedl, že soubor se na vystoupení připravoval s vědomím, že podobný zážitek se v jeho kariéře asi už nebude opakovat.

V dalších dnech slet nabídne řadu kulturních, společenských a sportovních akcí. Ve čtvrtek a v pátek oslava vyvrcholí hromadnými cvičeními, kterých se zúčastní asi 15 tisíc cvičenců.

Tělovýchovná organizace Sokol patřila od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života. Její tradici nedokázaly zničit ani zákazy. V minulosti patřily pravidelné slety k vrcholům života české společnosti, a dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938, který se konal v době rostoucího mezinárodního napětí, byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později se zase stalo výrazným, byť opět marným protestem proti únorovému puči, po kterém se dostala k moci KSČ.