Státní hrady a zámky připomenou architekturu první republiky

Relax
23. 3. 2018
Cestovní kufr na zámku Hrubý Rohozec.
Cestovní kufr na zámku Hrubý Rohozec.

Letošní návštěvnická sezona na státních hradech a zámcích se bude věnovat připomínce stého výročí založení Československa. Výstavy a programy na stovce státních památek připomenou i další osmičková výročí. Celoroční projektem, do něhož se zapojí skoro polovina objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ), je pak rok Šlechty českých zemí v evropské diplomacii.

Památkáři v posledních letech uvádějí, že by rádi, kdyby se návštěvníci na hrady, zámky a další památky vraceli. Soustřeďují se proto nejen na pečlivě instalované stálé expozice, ale doplňují je také krátkodobými tematickými výstavami a různým doprovodným programem. Návštěvnost státních památek několik let roste. Loni je navštívilo 5,49 milionu lidí, kolem pěti milionů lidí je tři roky po sobě.

Na památkových objektech NPÚ se zachovalo velké množství artefaktů, dokumentů a jiných předmětů, které souvisejí se vznikem Československé republiky a tehdejším životním stylem. S využitím těchto dobových materiálů připravuje NPÚ řadu přednášek, výstav, edukačních akcí a dalších aktivit. Jako hlavní téma v rámci oslav sta let České republiky si NPÚ určil Architekturu ve službách první republiky.

Cestovní kufr na zámku Hrubý Rohozec.

Výstava představí průřez nejzajímavějšími kulturními památkami a stavebními počiny v Česku v souvislosti s vytvářením úřední infrastruktury nového státu, jako jsou společenské domy, banky, obchodní domy, církevní objekty, domy umění, krematoria, mosty, továrny, polikliniky a lázeňské areály. Výstava nezapomíná ani na jména světových architektů, kteří se svými realizacemi zapsali do fondu české architektury.

Zámek Zákupy chystá novou prohlídkovou trasu, která upozorní na využití zámku jako letního sídla státníků po vzniku Československa. Vila Stiassni v Brně připravila výstavu věnovanou československým státníkům a státním návštěvám, které v ní nocovaly. Skanzen v Zubrnicích ukáže, jakými změnami prošel český venkov mezi lety 1938 až 1988.

Stopy české šlechty v evropské diplomacii ukážou akce na více než 40 objektech NPÚ za pomoci dochovaných předmětů či dokumentů. Na zámku v Českém Krumlově se chystají nově prezentovat příběh zlatého Eggenberského kočáru vyrobeného v roce 1638 pro diplomatickou misi knížete Jana Antonína I. z Eggenberka, zámek Kynžvart připomene roli knížete Klementa Václava Metternicha v evropské diplomacii, zámek Červená Lhota zase posledního Rakousko-Uherského velvyslance ve Vatikánu, prince Johanna Schönburg-Hartensteina.

Autor: ČTK Foto: archiv , NPÚ

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné