Nejvyšší purkrabí
Stavěl, rozvíjel, měnil a modernizoval. Hrabě Karel Chotek přispěl k rozvoji země

Hrabě Karel Chotek patřil k staročeskému šlechtickému rodu Chotků z Chotkova a ve funkci prezidenta českého gubernia a nejvyššího purkrabího v Čechách se jen jako málokdo zasloužil o nebývalý rozvoj českých zemí a Prahy. Vzdělaný a pracovitý hrabě, od jehož úmrtí uplyne 28. prosince 150 let, nechal postavit řetězové mosty v několika městech, zahájil paroplavbu po Labi od Mělníka k hranicím, pečoval o národní památky, v mnoha směrech zmodernizoval Prahu, věnoval se sociální oblasti a velký důraz kladl na rozvoj infrastruktury, kterou považoval za základ pro hospodářský rozvoj země.

Karel Chotek se narodil 23. července 1783 ve Vídni, jeho otec Jan Rudolf Chotek byl v letech 1802-1805 nejvyšším pražským purkrabím. Karel Chotek vystudoval práva v Praze a ve Vídni a poté pracoval v různých státních funkcích v Čechách a na Moravě. Zúčastnil se napoleonských válek a poté působil jako gubernátor v Terstu a v Tyrolsku nebo jako dvorní kancléř a předseda studijní dvorské komise ve Vídni. Již během svého působení ve funkci gubernátora v Itálii se zasloužil o rozvoj jemu svěřených oblastí.

V roce 1826 se stal nejvyšším purkrabím v Čechách. A Prahu začal měnit k nepoznání. Dlážděné ulice, kanalizace, zdravotnická a sociální zařízení, vybudování koňské dráhy České Budějovice-Linec nebo paroplavba po Labi od Mělníka až k hranicím - to je jen stručný přehled toho, o co se Chotek zasloužil. Další sférou, jíž věnoval zájem, byla infrastruktura a hospodářský rozvoj země. V roce 1841 byl díky Chotkovi otevřen most císaře Františka I. (zvaný také Řetězový most), který se stal druhým přemostěním Vltavy po Karlovu mostu. Na jeho místě nyní stojí most Legií. Chotek také pořádal hospodářské výstavby a pečoval o památky. Zasloužil se například o renovaci v té době zanedbaného Karlštejna. Nařídil totiž, aby byl tento klenot mezi hrady opravován ze zemských prostředků.

Na funkci nejvyššího českého purkrabího, které byla poté zrušena, rezignoval podle některých zdrojů kvůli znechucení z poměrů v politice v roce 1843. Poté se přestěhoval do zámku ve Velkém Březně, který si nechal vybudovat, aby zde prožil poslední roky svého života. Zemřel v roce 1868 v 85 letech ve Vídni. Jeho vnučka Žofie se provdala za následníka trůnu Františka Ferdinanda d ́Este a oba v roce 1914 zemřeli při atentátu v Sarajevu. Muže, který se tolik zasloužil o rozkvět Prahy, nyní připomíná například pražská Chotkova ulice a Chotkovy sady.

Hrabě Karel Chotek🌹

který se zasloužil v 19. stol. o rozvoj Prahy.
Tento příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova se rozhodl, jak sám řekl "proměnit tu provinční Prahu v metropoli".
A svůj záměr taky vrchovatou měrou naplnil.

Narodil se dnes r. 1783 #Praha pic.twitter.com/DVbIaYbdvj

- HistorialClub ♚︎ (@HistorialClub) 23. července 2018

Karel Chotek byl pohřben v rodinné hrobce v obci Valtířov, kterou nechala postavit krátce po smrti svého manžela Marie Chotková a která je nyní chráněným objektem. Do hrobky byli postupně pochováváni všichni členové velkobřezenské větve Chotků a hrobka pak svému účelu sloužila až do osmdesátých let 20. století. Ostatky hraběcí rodiny poté nechala kvůli vandalům převézt jejich příbuzná na starý litoměřický hřbitov a ve valtířovské hrobce zůstaly prázdné katafalky.

Jméno Karla Chotka se do médií dostalo také například v roce 2010, kdy památkáři na zámku Velké Březno veřejnosti představili nejstarší portrétní fotografii na českém území, na které je Chotkova rodina s doprovodem. Fotografie pochází z konce října nebo začátku listopadu 1839 a podle historiků se jedná o jednu z nejstarších portrétních fotografií na světě.