Překvapení návštěvníci
Ve Dvoře Králové je vystaven významný rukopis

Desítky lidí si v sobotu zatím prohlédly ve Dvoře Králové nad Labem originál falza Rukopisu královédvorského, který vystavilo městské muzeum. Rukopis vystavuje jen v sobotu a v neděli u příležitosti letošního 200. výročí nalezení rukopisu jeho údajným tvůrcem Václavem Hankou ve dvorském kostele svatého Jana Křtitele. Dílo, spolu s falzem Rukopis zelenohorský, sehrálo významnou úlohu v době národního obrození, mělo podpořit sebevědomí českého národa.

Řadu návštěvníků muzea překvapila velikost originálu rukopisu. "Vůbec jsem nečekala, že to písmo je tak titěrné," řekla jedna z návštěvnic. Rukopis tvoří sedm pergamenových dvojlistů, přičemž velikost jednoho listu je 12 centimetrů krát osm centimetrů. Na jedné straně je hustě napsáno 31 až 33 řádek textu s 14 písněmi, například Kytice, Liduše a Lubor, Záboj. Lidé mají také možnost hlasovat o pravosti či nepravosti rukopisu. Před polednem v hlasování vedli zástupci jeho pravosti.

Rukopis muzeum vystavilo ve speciální vitríně, která udržuje teplotu mezi 18 až 20 stupni Celsia a vlhkost kolem 50 procent. "Rukopis je v pološeru, vitrína má filtr proti záření, které by mu škodilo a degradovalo inkoust," řekla zastupující ředitelka muzea Dana Humlová. Muzeum také zavedlo speciální bezpečnostní opatření, podle požadavků Národního muzea, které jako vlastník rukopis do Dvora Králové zapůjčilo.

Muzeum rukopis vystavilo v budově Špýcharu v rámci výstavy Rukopis královédvorský inspirující, která začala 16. září a potrvá do 12. listopadu. O víkendu muzeum zavedlo prodlouženou otevírací dobu. Dnes je otevřeno od 8.00 do 12.00 a od 13.00 do 20.00. V neděli budou moci zájemci rukopis vidět od 8.00 do 20.00.

Ve Dvoře Králové se rukopis naposledy vystavoval před 50 lety, a to jen několik hodin. "Před 50 lety ho přivezli z Prahy taxíkem pouze na otočku. Pro Dvůr je vystavení rukopisu velká událost, ať je polemika kolem něj jakákoliv," řekla místostarostka Alexandra Jiřičková.

I přes falešnost mají rukopisy velký význam

Rukopis královédvorský Hanka "našel" s dvorským kaplanem Pankrácem Borčem 16. září 1817. Dílo bylo podle historiků zhotoveno na počátku 19. století. Rukopis obsahuje na 12 listech a dvou proužcích starých pergamenů 14 básní údajně ze 13. století. Později se rozpoutal spor o pravost Rukopisů. Že jde zřejmě o falzifikáty, bylo prokázáno na přelomu 19. a 20. století a pak kriminalistickým ústavem v letech 1969 až 1970. Někteří odborníci jsou ale i nyní přesvědčeni, že rukopisy padělky nejsou.

Rukopisy splnily v české kultuře úlohu jako zdroj inspirace. Ilustrace Josefa Mánesa k Rukopisu královédvorskému se staly vzorem pro sochy Národního divadla. Alšovy a Ženíškovy lunety ve foyer první české scény jsou výtvarným převyprávěním Rukopisu královédvorského. Bez Rukopisu zelenohorského by nebylo Smetanovy opery Libuše. Na náměty z Rukopisů tvořili i další umělci, třeba Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Myslbek, Jan Neruda či Jaroslav Vrchlický.