Mezinárodní den dětí, který se slaví každoročně 1. června, nezřídila OSN kvůli nafukovacím skákacím hradům a malování na obličej, ale proto, aby upozornila alespoň jednou ročně "světovou veřejnost na práva a potřeby dětí". A právě v oblasti dopravy najdeme spoustu témat, které se jejich potřeb týkají. Experti AAA AUTO a bezpečnostní platformy Vize 0 si posvítili na správné používání autosedaček.
Fakt, že dítě musí sedět za jízdy v autosedačce, nepřekvapí nikoho. Víte ale, odkdy je jejich používání povinné? "V České republice platí plošná povinnost od roku 2006, kdy vstoupil v platnost nový silniční zákon. Do té doby se musely používat pouze na dálnicích a rychlostních komunikacích. Jen pro zajímavost, první autosedačka dnešního typu se objevila v roce 1962, v roce 1971 nařídily americké zákony povinnost připoutat děti tříbodovým pásem," říká Luboš Vorlík, šéf českých a slovenských autocenter AAA AUTO.
A co tedy nařizuje zákon v Česku? "Každé dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška 150 cm, smí cestovat pouze v autosedačce. Žádný věkový limit dnes neplatí, dříve existovala zákonná hranice 12 let, což si ještě dost lidí pamatuje. Dnes zákon hovoří pouze o dítěti," vysvětluje Vorlík s tím, že za neuposlechnutí zákona se platí dost citelnými tresty. "Za použití sedaček je zodpovědný řidič. Pokud tuto povinnost nesplní, musí počítat s pokutou na místě od 1 500 do 2 000 korun, ve správním řízení pak od 2 000 do 5 000 korun. A v obou případech budou přiděleny čtyři trestné body," varuje Vorlík.
Půltunové dítě v rukou neudržíte
Proč je používání sedačky tak důležité? "Podle statistik čelí děti bez sedačky sedminásobně vyššímu riziku úmrtí. Fatální může být už nehoda při rychlosti 15 kilometrů v hodině. Pokud pak dojde k nárazu v rychlosti 50 km/h, působí na posádku síly, jež znamenají zvýšení hmotnosti na 25násobek. Spoléhat na to, že udržíme v rukou dvacetikilogramové dítě, jehož nárazová hmotnost bude v okamžiku kolize činit půl tuny, je pošetilé. Nepřipoutané dítě pak bude čelit následkům jako po volném pádu z výšky 10 metrů. Ale pozor, ani sedačky nelze považovat za zázračný všelék - základem bezpečí dítěte je hlavně zodpovědná jízda rodičů," upozorňuje dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0, která se zabývá dopravní bezpečností a prevencí nehod.
I dnes však existuje několik situací, kdy dítě může cestovat bez autosedačky. Dovoleno to mají taxikáři, ale pouze v obci, výjimku mají i vozidla záchranných složek, například sanitka při cestě do nemocnice, případně policejní vůz, vezoucí zatoulané dítě na služebnu. "Spousta rodičů netuší, že pokud vezou tři děti, nepotřebují nutně pro jedno autosedačku. Jestliže na zadních sedadlech usadí dvě děti v sedačkách a třetí už by se tam nevešla, stačí dítě připoutat bezpečnostním pásem. Podmínkou ovšem je, aby dítěti byly minimálně tři roky," vysvětluje Luboš Vorlík z AAA AUTO.
Stále se bavíme o autech, které jsou vybaveny bezpečnostními pásy. V těch, které nejsou, tedy dnes vlastně výhradně strojích veteránského věku (nad 30 let), není možné převážet děti mladší tří let. "A to ani vzadu, přestože si to někteří veteránisté myslí. Na sedadle spolujezdce vpředu pak nesmí sedět dítě menší než 150 cm. Tak přesně to stanoví zákon," říká Vorlík.
Sedačka, nebo podsedák?
Mnoho lidí zajímá otázka, kdy mohou použít klasickou sedačku a kdy už stačí mnohem lehčí a skladnější podsedák. Podle zákona mezi nimi rozdíl není. "Podsedák patří mezi autosedačky, konkrétně do skupiny III, určené pro děti těžší než 22 kg. Při policejní kontrole tedy obstojí - i když policisté budou posuzovat, nakolik je pro dané dítě sedačka vhodná, vážit ho nebudou. My dopravní experti jej ovšem bereme jako nouzové řešení. Rozhodně doporučuji používat klasickou autosedačku co nejdéle to jde, protože na rozdíl od podsedáku chrání i hlavu a krk dítěte, hlavně při šikmých a bočních nárazech," říká Roman Budský.
U nejmenších dětí je životně důležité vozit je v takzvaném "vajíčku" zásadně proti směru jízdy. Rodičům se to mnohdy nelíbí, argumentují tím, že na sebe s dětmi vzájemně potřebují vidět. Dopravní expert to však považuje za lichý argument. "Život je přednější než to, aby se dítě nenudilo. Problém je v tom, že hmotnost hlavičky nejmenšího dítěte činí až 25 procent jeho celkové hmotnosti, zatímco u dospělého člověka je to zhruba šest procent. V případě kolize tak působí na hlavu a krk malých dětí usazených čelem ve směru jízdy enormní síly, jež mohou zanechat trvalé zdravotní následky. I proto letos začíná platit nová evropská norma, která posouvá hranici věku dítěte pro povinnou instalaci autosedačky proti směru jízdy z 8 na 15 měsíců," upozorňuje Roman Budský a dodává: "Pokud vezete vajíčko vpředu, je bezpodmínečně nutné vypnout airbag, který by po aktivaci přimáčkl autosedačku do sedadla a dítě by utrpělo poranění hlavy a krku. Nebezpečí hrozí i v malých rychlostech, airbagy se nafukují už při nárazech v rychlosti okolo 30 km/h. U větších dětí, které vpředu sedí v sedačce ve směru jízdy, je zase třeba odsunout sedadlo co nejvíce vzad. Pokud je sedačka příliš blízko palubní desce, může vybuchující airbag dítě vážně zranit. Místo vzadu je vždy bezpečnější."
Rady pro výběr autosedačky
- Vybírejte ji spolu s dítětem, pro které je určena. Dítěti by se v ní mělo sedět pohodlně, ale zároveň by měly být splněny základní bezpečnostní požadavky. Například hlava dítěte nesmí přesahovat horní okraj autosedačky, pásy musí být ve správné výšce a dítě by z nich nemělo vyklouznout.
- Pokud je sedačka v autě správně upevněna, nedá se s ní téměř pohnout.
- Vždy se přesvědčte, že dítě je správně připoutané tak, že popruhy těsně přiléhají k tělu, abyste protáhli jen dlaň naplocho, že neproklouzne pod pásy a že pásy nevedou přes krk.
- Montáž sedačky ulehčují úchyty Isofix, které jsou součástí řady novějších vozidel (poprvé v roce 1997, běžně se začaly objevovat zhruba od roku 2001). Chyby namontování sedačky při použití této techniky jsou prakticky vyloučeny.
- Výhodou je, pokud má autosedačka snímatelný a pratelný potah.
- Dobrým vodítkem pro nákup jsou srovnávací testy, které najdete například v motoristických časopisech, časopisech se spotřebitelskými testy, nebo na webových portálech. V dnešní době si můžete zadat automatický překlad do češtiny (mnohdy ovšem funguje lépe angličtina), takže na stránkách v němčině nebudete tápat. Nejlepší testy provádí rakouský automotoklub ÖAMTC (https://www.oeamtc.at/thema/kindersicherheit/kindersitz-27519473) a německý ADAC (https://www.adac.de/rund-ums-fahrzeug/ausstattung-technik-zubehoer/kindersitze/).
Rozdělení sedaček do skupin
Skupina 0 a 0+, 10-13 kg, cca do jednoho roku věku
Většinou tzv. vajíčka, dítě se do nich umisťuje čelem proti směru jízdy, sedačku samotnou připevňujeme bezpečnostními pásy pro dospělé. Místo, na kterém je sedačka umístěna, nesmí být vybaveno airbagem, případně musí být airbag odpojen.
Skupina I 9-18 kg, cca do 4 let věku
Dítě se poutá do sedačky pětibodovými bezpečnostními pásy (dva body ramena, dva boky, jeden rozkrok. Sedačka se umisťuje tak, aby v ní dítě sedělo čelem po směru jízdy, a je připevněna k sedadlu bezpečnostními pásy pro dospělé nebo kotevním systémem Isofix. Sedačky této skupiny bývají často doplněny různými ochrannými nárazovými štíty, které mnohdy mohou plnit funkci stolečku.
Skupina II 15-25 kg
Tyto sedačky nemívají vlastní bezpečnostní popruhy, dítě je v sedačce drženo (spolu se samotnou sedačkou) bezpečnostním pásem pro dospělé.
Skupina III 22-36 kg
Často samostatný sedák (podsedák), který dítě posune do takové výšky, která umožňuje jeho připoutání bezpečnostním pásem pro dospělé. Sedák by měl být přichycen pásem pro dospělé tak, aby při nárazu nemohl zpod dítěte vypadnout působením setrvačné síly. Některé podsedáky lze uchytit i systémem Isofix.
Mnoho typů autosedaček je schváleno ve více třídách (např. 0-I nebo I-III) a tedy pro větší rozsah hmotnosti dítěte, někdy i s nutnými malými úpravami (např. odmontování opěradla autosedačky. Každý zádržný systém musí být označen homologační značkou, z níž je zřejmé, kdo systém vyrobil a pro jakou hmotnostní třídu je určen.
