Megaprojekty
Lyžování se stěhuje pod střechu. Už i kousek od Česka

Čína, Dubaj, Německo a další státy se předhánějí v tom, kdo postaví největší krytou halu pro lyžaře na světě. Z lyžování pod střechou se stává dobrý byznys.

Jeden z takových "megaprojektů" má vyrůst jen 150 kilometrů od českých hranic. Severozápadně od Lipska, nedaleko města Wernigerode v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, má na 37 hektarech vzniknout obří hala, v jejímž nitru budou bez nadsázky malé hory. Pojme 720 metrů dlouhou sjezdovku, zhruba stejně dlouhou trať pro běžkaře a biatlonisty, dva skokanské můstky a sáňkářskou dráhu. Pod střechou má být stálá teplota minus čtyři stupně Celsia, energii pro chlazení a výrobu sněhu by měla hala získávat z vlastní elektrárny.

"Počítáme se zhruba třemi roky příprav a dvěma roky stavby," prohlásil hlavní autor projektu a bývalý skokan na lyžích Klaus Götze. Podle něj by se tak první lyžaři mohli prohánět v hale už v roce 2022. Celkové náklady stavby Götze zatím tají, odborníci je ale na základě projektové dokumentace odhadují na 90 milionů eur (2,38 miliardy korun). V této investici je započítána i turistická infrastruktura jako hotely, parkoviště nebo panoramatická kavárna. Pokud by byl projekt skutečně dokončen, délkou lyžařských sjezdovek a tratí by se stal největší krytou halou pro lyžování na zeměkouli.

Götze tvrdí, že veškeré náklady by měli pokrýt soukromí investoři. Důležitá je ale také dohoda s místní samosprávou, která by měla poskytnout pozemek. Ta se však k projektu staví zdrženlivě. "Zatím nemáme dostatek potřebných informací. Až je budeme mít, můžeme se bavit o konkrétní podpoře," prohlásil Peter Gaffert, starosta Wernigerode.

Jako v Alpách

Zatímco ještě v nedávné minulosti považovala většina Evropanů kryté sjezdovky za šílený rozmar bohatých Arabů, kteří nevědí, co s penězi, dnes zastřešené lyžařské areály rostou jako houby po dešti i na starém kontinentu. Jen Německo už eviduje šest takových hal, další stojí například ve Skotsku, Španělsku, Francii či v Nizozemsku. A o návštěvníky nemají nouzi.

"Cena za skipas je samozřejmě trochu vyšší než ve srovnatelných areálech pod širým nebem, ovšem nijak výrazně," řekl TÝDNU bývalý předseda Jihočeského lyžařského svazu a lyžařský trenér Martin Matouš, který několik takových hal navštívil se svými svěřenci. Například hala u města Neuss nedaleko Hamburku nabízí lyžování na 300 metrů dlouhé sjezdovce s převýšením 110 metrů za zhruba 34 eur (900 korun) na den.

Stěny haly jsou pokryté velkoformátovými fotografiemi alpských vrcholků, restaurace jsou stylizovány do podoby horských chat, které mají vytvářet iluzi, že lyžujete v Alpách, a nikoliv v plechové "boudě" u Hamburku. I když někomu může podobná výzdoba připadat poněkud kýčovitá, lyžaře zřejmě nijak neodrazuje. V hale je většinou plno.

"Kryté haly využívají hodně závodníci, včetně těch dětských, kterým v Evropě kvůli oteplování ubývá možností tréninku na ledovcích. A zájem mají i běžní turisté," tvrdí Matouš.
Ačkoli z lyžování se pravděpodobně nikdy nestane vyloženě halový sport, stává se čím dál tím víc trendy. O největší lyžařskou halu na světě soupeří i Čína, která plánuje v severovýchodní části země halu o rozloze 72 000 metrů čtverečních. Lyžaři v ní mají mít k dispozici hned čtyři sjezdovky. Pozadu nechce ale zůstat ani Dubaj, jejíž kryté lyžařské středisko si zatím svou rozlohou drží pozici světové jedničky. Aby to tak zůstalo i nadále a arabský stát odolal plánům konkurence, připravuje v poušti stavbu kryté sjezdovky o rekordní délce jeden kilometr. Dokončena by měla být v roce 2019.